Železniční dopravci v Česku mají plán, jak ušetřit stamiliony korun. Od státu požadují, aby nemuseli v ceně trakční elektřiny, která pohání jejich elektrické vlaky, platit příspěvek na obnovitelné zdroje energie.
S nápadem přišlo sdružení nákladních dopravců Žesnad.cz, které se inspirovalo v Německu. Podporují ho však také osobní dopravci nebo železniční odboráři.
Železničáři chtějí rovné podmínky s autodopravci |
„Elektrické vlaky jsou ekologické, přesto jsme znevýhodněni oproti jiným, méně ekologickým druhům dopravy,“ říká Oldřich Sládek, výkonný ředitel Žesnad.cz.
Železniční dopravci upozorňují na to, že kamiony podobné daně platit nemusí. V ceně nafty je sice zahrnuta spotřební daň, ale její výnos jde na stavbu a údržbu silnic. Mýto se navíc platí jen na vybraných silnicích, kdežto vlaky stát kasíruje všude.
Podobná nerovnováha v nákladech platí i pro soupeření osobních vlaků s autobusy. Poplatek za obnovitelné zdroje energie, jako jsou fotovoltaické elektrárny či bioplynky, tvoří zhruba 22 procent celkové ceny. Už dříve nákladní dopravci začali bojovat o takové účtování elektřiny, které by více zohlednilo skutečnou spotřebu.
Ministerstvo dopravy zatím návrh zkoumá. „Z pohledu ministerstva dopravy má takové opatření svoji logiku. Železniční doprava je z hlediska strategií na národní i evropské úrovni preferovaným dopravním módem,“ řekl mluvčí ministerstva Tomáš Neřold.
Podle něj by snížením ceny došlo k zatraktivnění železnice a většímu využití na úkor silniční dopravy. „Analyzujeme situaci, a to jak v případě okolních zemí, tak i z pohledu existujícího právního rámce,“ dodal Neřold.
Případná změna legislativy spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu. To ve svém vyjádření neuvedlo názor na navržené změny, ale pouze popsalo současný stav.
Výjimky tu jsou
Železniční dopravci soudí, že poplatek na obnovitelné zdroje by měly přestat platit rovněž dopravní podniky s tramvajemi, metrem a trolejbusy, což by pro ně znamenalo asi 300 milionů korun úspor.
Jenže tyto peníze musí výrobcům elektřiny někdo zaplatit. Dosud dostávají peníze ze dvou zdrojů: jednak přímo ze státního rozpočtu (letos 26 miliard korun) a jednak z plateb spotřebitelů elektřiny.
„Pokud by se snižovaly příspěvky na obnovitelné zdroje pro konkrétní odběratele, náklady by nesl státní rozpočet,“ řekl mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michal Kebort.
Příspěvky hrazené většinou spotřebitelů dosahují svého maxima daného zákonem, což je 495 Kč/MWh. „Ta část podpory pro obnovitelné zdroje, kterou nepokryjí příspěvky od spotřebitelů, jde na vrub státního rozpočtu,“ dodal. Podle něj by nicméně nešlo o výjimečný krok, neboť někteří velcí spotřebitelé elektřiny už podobné úlevy mají.
