„NATO nasadí na rotačním základě čtyři robustní nadnárodní prapory do Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska. A vítám příspěvky, které dnes mnoho spojenců učinilo,“ prohlásil po jednání generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Jde podle jeho slov o jasný signál, že pokud některý člen Aliance bude napaden, bude NATO reagovat jako celek.
Šéfové obrany zemí NATO v Bruselu probírají podrobnosti posílení vojenské přítomnosti na takzvaném východním křídle Aliance. V Lotyšsku, Litvě, Estonsku a Polsku budou na rotačním principu rozmístěny celkově čtyři prapory, každý o síle zhruba 1 000 vojáků. Jisté už je, že jeden z praporů povedou Spojené státy, další Německo a třetí Velká Británie.
Rusko reaguje přepadovou prověrkou vojskMoskva považuje opatření Aliance za nepřátelská. Už předem oznámila, že ze své strany v oblasti už rozmístěné jednotky posílí dvěma dodatečnými armádními divizemi - každá by podle agentury TASS měla mít přibližně 10 tisíc vojáků. V úterý mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko kvůli několika aliančním cvičením na Baltu a v Polsku "monitoruje pohyb sil NATO v blízkosti ruských hranic a přijme opatření k zajištění bezpečnosti země". Ruský prezident Vladimir Putin v úterý také nařídil neohlášenou prověrku ruských ozbrojených sil. Ta má podle ministra obrany Sergeje Šojgu zhodnotit stav armádních arzenálů a "pohotovost vojsk na plnění úkolů v ozbrojených konfliktech různé intenzity a v krizových situacích a věnovat zvláštní pozornost mobilizační části ozbrojených sil, stavu rezervních útvarů a skladování zbraní a vojenské techniky". Podle agentury RIA Novosti potrvá do 22. června. Zahraniční vojenští přidělenci mají být informováni o "konání neohlášené komplexní prověrky bojové připravenosti vojsk". |
„Británie povede jeden z praporů. To by mělo vyslat velmi silný signál o našem odhodlání bránit pobaltské státy a Polsko tváří v tvář pokračující ruské agresi,“ potvrdil britský ministr obrany Michael Fallon.
Podle dostupných informací by prapor pod německým velením měl být nasazen v Litvě, americký v Polsku a britský v Estonsku. Vojáci by se měli střídat po šesti až devíti měsících. Vojáci těchto zemí budou tvořit jádro každého praporu a početní stavy pak doplní jednotky dalších zemí.
NATO věří, že takový plán může odradit Rusko od dalších akcí podobných těm, které vedly k anexi Krymu a konfliktu na východě Ukrajiny. „Jde o historický průlom, od této chvíle bude NATO přítomno v Polsku,“ uvedl po jednání polský ministr obrany Antoni Macierewicz.
Rozmístění „nepočetných“ sil nemá přitom sloužit k „odražení případných útočících ruských sil“, ale aby bylo Moskvě jasné, že jakýkoliv agresivní akt ji může rychle vtáhnout do přímé konfrontace s USA a Severoatlantickou aliancí jako celkem. Jinými slovy, že prakticky okamžitě narazí v případě nějaké akce kromě místních obránců i přímo na jednotky dalších zemí NATO.
Nejasnosti zatím zůstávají ohledně čtvrtého praporu pro rozmístění v Lotyšsku. Obecně se očekává, že ho povede zřejmě Kanada. S nabídkou přišly i další země. Například Francie nabízí až 250 vojáků a o společném praporu uvažují také státy V4 - Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko.
„NATO neusiluje o konfrontaci. Ve skutečnosti se snažíme o konstruktivní dialog s Ruskem. Ale budeme bránit naše spojence proti jakýmkoli hrozbám,“ dodal Stoltenberg.
Posily potvrdí summit ve Varšavě
Přesné podrobnosti i definitivní potvrzení vyslání čtyř praporů na východ potvrdí počátkem července summitu NATO ve Varšavě v rámci celého souboru opatření k posílení obranných schopností spojenců.
Spojené státy už avizovaly, že do Evropy vyšlou další obrněnou brigádu. Na 4 500 vojáků má být rozmístěno na východní hranici NATO, tedy v Pobaltí, Polsku, Rumunsku a Bulharsku. S dalšími dvěma americkými brigádami, které v Evropě už působí, budou připraveni na mimořádné operace v případě ohrožení některého ze spojenců.
„Neustále tam bude přítomen obrněný brigádní bojový tým, který s sebou pro každou rotaci přiveze vlastní techniku,“ konstatoval americký ministr obrany Ashton Carter.
V „předsunutých skladech“ v Belgii, Nizozemsku a Německu by pak měly být předpřipraveny navíc tanky a obrněnce pro nasazení ještě další americké obrněné brigády, kterou by v případě nějaké nepředvídatelné události Pentagon do Evropy urychleně vyslal.
Současné s tím šéfové obrany řeší posílení jihovýchodního křídla - Bulharska a Rumunska. Diskutuje se vyslání jednoho mnohonárodního praporu nebo o větším počtu plavidel v Černém moři.
Nebe má ochránit nová protivzdušná obrana
Představitelé Pobaltí a Polska ale upozorňují, že plánované posílení východního křídla NATO je jen symbolické a Rusko to před možným útokem neodradí. Vyslání čtyř praporů a americké obrněné brigády sice vítají, zároveň však apelují, aby posilování obrany jejich zemí pokračovalo.
Chtějí proto představit relativně ambiciózní návrh nového systému regionální protivzdušné obrany. Ten by mohl zahrnovat početnější přítomnost aliančních stíhaček v oblasti i rozmístění protiletadlových a protiraketových systémů.
„Musíme mít možnost zastavit případnou vzdušnou agresi Ruska,“ uvedl před schůzkou litevský ministr obrany Juozas Olekas.
„Spolu s Poláky, Estonci a Lotyši diskutujeme o vytvoření regionálního systému protivzdušné obrany středního dosahu,“ dodal s tím, že s výstavbou obrany před ruskými letadly a raketami by podle něj měli pomoct i západní spojenci.
