Českou politickou scénu rozbouřil plán, že by každý členský stát Evropské unie mohl získat možnost odmítnout běžence, jejichž azylová žádost mu připadne k vyřízení podle závazných kvót. Musel by se ale „vykoupit“ tím, že za každého běžence, kterého nepřijme, zaplatí téměř sedm milionů korun (více o navrhovaném postupu při odmítnutí běženců v rámci kvót zde).
„Česká republika odmítá zavádění kvót pro uprchlíky, a stejně tak odmítáme i návrhy na sankce za jejich neplnění. Kvóty jsou v debatě o řešení migrační krize slepou uličkou a Evropská komise by už tuto myšlenku měla konečně opustit,“ uvedl premiér Sobotka z ČSSD.
„Pokud jde o vízovou liberalizaci s Tureckem, je zcela nezbytné, aby Turecko nejprve řádně splnilo všechny potřebné podmínky, jako kterýkoliv jiný stát, se kterým EU o této věci jedná. Není možné přistupovat na nějaký speciální režim. Česká republika na tom výslovně trvala během celého vyjednávání dohody EU - Turecko o řešení migrační krize,“ řekl předseda české vlády.
Odmítavý postoj zaujal i Hrad. „Platí jednoznačné stanovisko pana prezidenta. Buďme solidární se zeměmi V4, se Slovenskem, Maďarskem a Polskem. Žádné kvóty a tím pádem žádné výkupné,“ reagoval na dotaz iDNES.cz Jiří Ovčáček, mluvčí prezidenta Miloše Zemana.
Podle předsedy ODS Petra Fialy je nezbytné, aby se Česká republika připojila k žalobě na kvóty pro rozdělování běženců, kterou už podalo Slovensko a Polsko. Česká vláda musí podle něj odmítnout právě i připravovaný návrh Evropské komise (EK), že by se členské země mohly z kvót „vykoupit“.
„A je tu další nápad Komise, který vyvolá antiunijní nálady. Státy, které nechtějí kvóty, mají být potrestány, a to finančně. Nás by například odmítnutí cca 4000 migrantů přidělených ČR dle kvót mělo stát 29 miliard korun. Budou se opravdu státy v EU takto vzájemně trestat? To asi spolupráce dlouho nevydrží,“ komentoval návrh europoslanec Jiří Pospíšil.
Plán zrušit víza Turkům sjednotil české politiky v odpovědi „ne“
Málokdy něco tak sjednotí české politiky, jako chystané kroky Evropské komise. „Je třeba, aby Turecko splnilo podmínky jako kterákoli jiná země,“ řekl vicepremiér Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL. Podle něj se vždy mluvilo jen o liberalizaci podmínek pro cestování tureckých občanů, ne o bezvízovém styku, který je podle něj nad rámec toho, o čem byla dosud řeč.
Turci ovšem na bezvízovém styku do EU trvají s tím, že by toto rozhodnutí mělo padnout ještě do konce června, aby platila dohoda mezi EU a Tureckem. Podle ní by Turecko mělo brát zpět migranty, kteří se pokusí dostat do Evropy přes jeho území a přes řecké ostrovy.
„Jsme proti bezvízovému styku s Tureckem,“ řekl ve Sněmovně předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek. Postavil se i proti jakýmkoli jiným kvótám. „Jako instrument nemohou fungovat a převážná část české veřejnosti to nechce,“ řekl iDNES.cz předseda TOP 09.
„Problematický je vztah s kurdskou menšinou, angažmá v sousední Sýrii, ale především jsou to potíže v Turecku samotném. Tamní vláda zkonfiskovala noviny a ostatní média, zavedla cenzuru. Je to sice důležitá země, ale s mnoha problémy. Především válka s Kurdy a pozvolná změna Turecka v diktaturu mohou způsobit další velký proud uprchlíků z Turecka do EU. Byl bych proti tomu, abychom zrušili vízovou povinnost předtím, než budou tyto problémy vyřešeny a válka s Kurdy ustane,“ uvedl v tiskové zprávě exministr zahraničí, poslanec za TOP 09 Karel Schwarzenberg.
„Bez toho, aby byla v Turecku respektována lidská práva, není možné bezvízový styk přiznat,“ řekla poslankyně Ivana Dobešová z hnutí ANO.
O tom, že Evropská komise ve středu podpoří „podmíněný“ souhlas Evropské unie s bezvízovým stykem s Tureckem, ačkoli Ankara nesplňuje potřebné podmínky jako svobodu slova či spravedlivé soudnictví, informovala BBC s odvoláním na nejmenované zdroje (více o vízech pro Turky čtěte zde).
Úsvit: Udělejme referendum o odchodu z Evropské unie
Nejradikálnější odmítavý postoj k chystanému postupu EK zaujal opoziční Úsvit. „Je naprosto nepřijatelné, aby sedmdesátipětimilionová muslimská země, která vědomě spolupracuje s Islámským státem, získala volný přístup do Evropy a do České republiky. EU už dávno není společenství, které hájí zájmy evropských občanů, stala se z ní diktátorská organizace,“ prohlásil ve Sněmovně lídr Úsvitu Miroslav Lidinský.
Při úterním jednání Sněmovny, kdy se budou v rámci „opozičního okénka“ projednávat návrhy opozice, navrhl Úsvit projednávání svého návrhu o referendu o vystoupení České republiky z Evropské unie. Podle poslance Martina Lanka není cílem zničit to, co je na EU dobré, ale aby byla zastavena sebevražedná politika evropských elit. A Sněmovna návrh Úsvitu podpořila.
Fiala: Je to bezpečnostní riziko a cena bude příliš vysoká
Ostře proti plánu Evropské komise vystoupil předseda ODS Petr Fiala. „Bezpečnostní riziko je příliš vysoké,“ prohlásil. Řešení, které připravuje Evropská komise jak ohledně bezvízové povinnosti pro Turky, tak připravované další kvóty pro přerozdělování běženců (více o tom zde), nejsou podle občanských demokratů kroky ve prospěch Evropy, ale proti Evropě.
„Slibovat Turecku bezvízový styk v době, kdy neplní podmínky pro jeho získání, a zároveň je bezpečnostním rizikem, protože je největší tranzitní zemí pro uprchlíky, je špatné řešení. Turecko se může stát pohodlnou vstupní branou pro radikály do Evropy,“ prohlásil lídr ODS.
Fiala připomněl jak usnesení výboru pro evropské záležitosti, tak celé Sněmovny směrem k české vládě, že nemá souhlasit s bezvízovou povinností pro Turky a že země, které nejsou schopny držet schengenskou hranici, mají být vyloučeny ze Schengenu.
