Muži, ženy i děti si povídají nebo pospávají, nikoho neobtěžují a nikdo nežebrá. Jak říkají místní obyvatelé, situaci těch, kteří utekli před válkou, chápou. Na druhou stranu se ale bojí, jak obrovský příliv migrantů ovlivní počty turistů, kteří každoročně na oblíbený ostrov směřují.
„Myslím, že už teď přijíždí méně turistů, příští rok možná nepřijede nikdo,“ obává se jeden z místních taxikářů. Dodává, že chápe, v jaké jsou uprchlíci problematické situaci, jde ale o problém i pro Řeky a celou Evropu. „Jsme jen malý ostrov a každý den přijíždí obrovské množství lidí, čekají na registraci, všude je pak nepořádek, dochází k potyčkám mezi nimi, je třeba najít nějaké řešení,“ rozpovídá se. V mládí prý pracoval na lodi a viděl kus světa, Kos je ale podle něj nejkrásnější a zaslouží si, aby sem turisté i nadále jezdili.
Podobný názor má i Jorgos pracující pro jeden z hotelů ve městě Kos. „Turisté se tady nemají čeho bát,“ říká. Navíc brzy to prý skončí, dodává a zmiňuje příjezd obřího trajektu Eleftherios Venizelos, ve kterém mají uprchlíci najít přístřeší (více čtěte zde).
Místní lidé podle něj migrantům pomáhají, nosí jim jídlo či vodu, protože si z minulosti pamatují, jaké to je muset opustit svou zemi. „Jestliže to ale bude znamenat odliv turistů a všechny místní rodiny, které tady provozují ubytování a restaurace, přijdou o svou obživu, bojím se, že by se to mohlo obrátit proti uprchlíkům,“ dodává Jorgos.
Své obavy vyjádřil i jeden z místních Řeků, který na svém skútru dorazil až přímo k tomuto trajektu. „Z jaké televize, z jakých novin jste?“ začal se vyptávat novinářů a pokračoval: „Všemu rozumím, je mi to jasné, vím, že uprchlíci jsou lidské bytosti, mají stejná práva jako my, ale proč nepíšete i o tom, jaký po sobě zanechávají nepořádek? Že věci prostě jen odhazují do vody?“ vyčítal přítomným zástupcům několika médií. „Jestli i o tom ale píšete, tak dobře a děkuji vám,“ uzavřel a na své motorce zase odjel pryč.
Turisté části města, kde se uprchlíci pohybují, běžně procházejí. Někteří se dokonce dávají s migranty do řeči, například dvě mladé Britky stojí poblíž městských hradeb v čilém rozhovoru se třemi syrskými ženami, kolem kterých běhají jejich děti.
I z debat na sociálních sítích je vidět, že náhled na místní situaci je dvojí - někteří se obávají, co bude příliv uprchlíků pro jejich dovolenou znamenat. Jiní naopak píší, že jedou na dovolenou na Kos a ptají se, co by mohli běžencům dovézt, aby jim pomohli.
Přístřeší pro 2500 Syřanů na lodi
Obří trajekt Eleftherios Venizelos začal přijímat první uprchlíky v noci na neděli. Kolem půlnoci se v okolí lodi shromáždily stovky Syřanů, kteří stáli ve frontách a postupně se naloďovali. Plavidlo má místo pro asi 2500 běženců. V přístavu Kos by mělo zůstat asi dva týdny. Co bude dál, se zatím neví.
Uprchlíci na lodi najdou přístřeší, už nebudou muset spát v ulicích města a zároveň se tam budou moci registrovat. Vláda v Aténách plavidlo vyslala, aby ulehčila místním úřadům, které registraci obrovského množství běženců nezvládají. Denně přijíždí kolem 800 nových migrantů.
Oproti sobotě se v neděli brzy ráno situace u přístavu změnila a je znát, že uprchlíků ubývá, jak odjíždějí dál do řeckého vnitrozemí nebo využili možnosti jít na trajekt. Předtím běženci polehávali a posedávali téměř ve všech parcích v okolí městských hradeb, ráno už tam nikdo nebyl. Policie rovněž přístup k plavidlu ohradila a u brány stojí vojáci, kteří dovnitř pouští jen uprchlíky.
„V noci jich sem přišlo hodně. Nedokážu říct přesně kolik, nepočítal jsem je,“ říká hlídkující voják. „Až k lodi ale nemůžete, možná odpoledne. Mám své příkazy,“ dodává.
Je pět hodin ráno a k lodi se trousí další skupinky migrantů, většinou celé rodiny s dětmi v náručí. Další desítky jich pospávají na nedaleké pláži. Kolem šesté hodiny se u přístavu rovněž objevuje hlouček běženců, které v noci na moři zachránila pobřežní stráž. Posedávají na vestách a postupně také míří do útrob lodi.
Na trajekt se chtěl dostat i mladý Syřan, který na Kos dorazil již ve čtvrtek. Přijel i s manželkou, několikaměsíční dcerou a dvěma malými syny.
„Jeli jsme na člunu z Bodrumu, bylo to nebezpečné, ale v Sýrii se už kvůli válce nedalo být. Je tam pořád Bašár Asad a je to šílené,“ říká muž, který si nepřál zveřejnit své jméno. V Sýrii studoval historii a živil se jako učitel. Z Řecka by se prý rád dostal do Německa, do Hamburku či Mnichova. Sebe ani svou rodinu raději nechtěl nechat fotografovat. „Mám další příbuzné v Sýrii, sestru, rodiče, nechci je ohrozit. Asadovi lidé by je mohli zastřelit,“ říká. Jestliže ale válka skončí, chtěl by se prý vrátit zpátky. „Je to má rodná země,“ uzavírá.
