Navýšení nouzového financování pro řecké banky oznámil po čtvrtečním zasedání Evropské centrální banky (ECB) její šéf Mario Draghi. Podle něj se dohodou Řecka s věřiteli a schválením záchranného plánu řeckým parlamentem změnila situace a ECB mohla přistoupit k opětovnému navýšení nouzových peněz pro řecké banky ELA (Emergency Liquidity Assistance).
Řecký parlament totiž v noci na čtvrtek schválil první strukturální reformy, které požaduje eurozóna výměnou za příslib nového mezinárodního záchranného programu. Tříletý program v objemu až 86 miliard eur má Řecko ochránit před bankrotem a odchodem z eurozóny.
Česko zřejmě bez rizikaPodle premiéra Bohuslava Sobotky se při jednáních o finanční pomoci Řecku zřejmě podaří najít takové řešení, kdy by Česko nemuselo ručit za půjčku předlužené zemi. Jakékoliv náklady na pomoc Řecku by tedy nesly výhradně země platící eurem.
Současný návrh, aby členské země mimo eurozónu ručily za krátkodobé financování Řecku, Česko striktně podmínilo právním závazkem zemí eurozóny, že země mimo eurozónu neponesou žádné riziko z možného nesplacení této maximálně tří měsíční půjčky. „Od počátku jsme deklarovali, že za řecké dluhy ručit nebudeme, a na tom trváme i nadále,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš. |
ECB tak získala silnější důvěru v to, že by Řecko opravdu mohlo získat třetí záchranný sanační program.
„Stále ale existuje nezanedbatelná pravděpodobnost, že sanační program schválen nebude. V budoucích několika týdnech může dojít k pádu řecké vlády nebo třeba k tomu, že některý z národních parlamentů, v zemích, kde se o sanančním programu hlasuje, jej neposvětí. Pravděpodobnost řeckého bankrotu a ‚grexitu’ po uplynulé neděli sice klesla, ale ještě ne na nulu,“ informoval ekonom Roklenu Lukáš Kovanda.
Banky by mohly znovu otevřít
Řecké banky jsou nyní na financování z nouzového programu ELA závislé. Nouzové financování jim totiž supluje hotovost, kterou Řekové vybírají. Neochota ECB zvýšit objem programu koncem června přiměla Atény k jejich uzavření. Po čtvrtečním rozhodnutí ECB by tak banky teď mohly částečně obnovit svůj provoz.
„Rozhodnutí ECB zvýšit objem půjček ELA přiblížilo okamžik znovuotevření řeckých bank. Po dvoutýdenním dramatu se život v Řecku může začít vracet do normálních kolejí,“ vysvětluje ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Řecký státní rozhlas uvedl, že banky by se mohly otevřít v pondělí. Zatím ale není jasné, v jakém rozsahu. Pondělní termín ale zpochybnil guvernér rakouské centrální banky a člen rady guvernérů Evropské centrální banky Ewald Nowotny. Řekové mohou zatím vybírat peníze z bankomatů, pro tyto výběry však byl stanoven denní limit 60 eur (zhruba 1600 Kč) na jeden účet.
„Otázkou je, zda-li se jedná o dostatečné množství pro ukončení nucených bankovních prázdnin v Řecku. Každopádně je aspoň jasné, že ECB bere svůj závazek vyplývající z unijních smluv vážně a poté, co Řekové přijali podmínky další pomoci, bude se snažit zajistit pokud možno běžné fungování řeckých bank,“ komentovala rozhodnutí hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „Dost možná, že bude muset dojít v brzké době k dalšímu navýšení ELA, aby mohly řecké banky bez problému otevřít své pobočky všem bez rozdílu,“ podotkla.
Stále hrozí bankovní kolaps
I po čtvrtečním kroku ECB jsou řecké banky v ohrožení. Ani navýšení nouzových peněz neznamená, že po otevření bank je lidé nevezmou útokem a ty finálně nezkolabují. „Kapitálové kontroly (např. omezení výběru z bankomatů) zůstanou nadále v platnosti, bez ohledu na dnešní verdikt ECB. Ty mohou zůstat v platnosti dokonce celé měsíce, ne-li roky jako na Kypru. Tam kapitálové kontroly platily celé dva roky, od roku 2013 do roku 2015,“ připomněl Kovanda.
Program nouzového financování ELA nabízejí národní centrální banky v eurozóně komerčním bankám, které mají problémy s likviditou. ECB v tomto nouzovém mechanismu hraje klíčovou úlohu, neboť mechanismus vyžaduje její svolení.
