RECENZE: George Clooney a Hugh Laurie lepí fantazii na plakát

Země zítřka, která jde do našich kin, klame tělem. Sice se tu pěkně porve George Clooney s Hughem Lauriem čili Dr. Housem, ale hvězdné lákadlo tvoří jen zástěrku skutečnosti, že se hraje ekologická pohádka pro děti.

První ránu mezi oči uštědří dabing; Clooneymu ubírá na šarmu a jeho náctileté kolegyni na přirozenosti. Zároveň však české znění jasně určí, že film myslí na školáky. Nač myslel režisér Brad Bird, nositel Oscara za animovaný hit Ratatouille, není těžké uhádnout: na rodinnou sci-fi v duchu Spielbergova E. T. – Mimozemšťana či na Scorseseho Huga a jeho velký objev.

Nicméně nemá na ně ani humorem, ani poezií, ani jasnou autorskou představou, co chce vlastně vyprávět. V úvodních retropasážích, kdy se okouzlený klukovský vynálezce octne v říši budoucnosti, ještě svítá naděje, že tentokrát vyhraje čistá fantazie nad žánrem fantasy.

Ale s hrdinovou dospělou skepsí ve tváři Clooneyho a jeho setkáním s Britt Robertsonovou v roli až protivně optimistické teenagerky se únavně komplikované vyprávění s otravným rámcem vysvětlivek vrací do starých kolejí. Tedy k dojímání, poučování a čím dál bojovnějšímu zachraňování světa včetně názorného ekologického plakátu.

Robotka schopná citu

Naštěstí zbývá podívaná plná zábavných technických hraček, počínaje osobním raketovým pohonem a konče moderním kosmodromem, kam míří samí krásní mladí usměvaví astronauti jako z reklamy na komerční lety do vesmíru. Výtvarně velkorysá Země zítřka má vůbec mírně cukrkandlový nádech zábavních parků, což spolu s akčními scénami dětem zpřístupňuje někdy trochu složité vědecké odbočky, a stupňující se prvky násilí zase relativizuje fakt, že utržené mluvící hlavy patří vesměs „zlým“ robotům. Ovšem jak káže módní klišé, najde se i robotka schopná citu.

Země zítřka

55 %

USA, 2015, 130 min

režie: Brad Bird

hrají: George Clooney, Judy Greer, Britt Robertson, Kathryn Hahn, Hugh Laurie, Lochlyn Munro, Tim McGraw, Pierce Gagnon, Chris Bauer, Thomas Robinson, Paul McGillion, David Nykl, Paul Anthony a další

Kinobox: 63 %

IMDb: 6.4

V několika nápadech Země zítřka se odráží stylizace Mužů v černém, byť bez jejich soustavné nadsázky, a když se odhalí závratné, takřka hodinářské tajemství nitra Eiffelovky, dostaví se chvilka úžasu – bohužel jedna z mála ve více než dvouhodinovém příběhu.

Jeho tvůrci neustále zdůrazňují úlohu snílků v dějinách, jenže ji proklamují ústy hrdinů až do manifestačně odpudivého finále. Přitom nic neubližuje snům tolik jako doslovná kazatelská osvěta. A jestliže se představivost vylepí na plakát, stává se z ní prostě povinná vyhláška, i když je na plátně vyvedená v těch nejzářivějších trikových barvách.