Soudce Robert Pacovský vynesl tresty nad devíti z jedenácti obžalovaných v korupční kauze týkající se středočeských nemocnic, zámku Buštěhrad a gymnázia Hostivice. Dvojici hlavních aktérů, manželům Kottovým, určil trest sedm a půl roku ve věznici s dozorem (více čtěte zde). Není to sice tolik, kolik navrhovala obžaloba, přesto jde podle státního zástupce Petra Jiráta o významný vzkaz všem, kdo by podobnou trestnou činnost chtěli páchat. Více než tresty vyjádřené léty ve věznicích mohou obžalované podle Jiráta postihnout zásahy do majetku.
Jak vnímáte verdikt, jste s ním spokojen?
Závěr soudu, pokud jde o vinu, je prakticky totožný s obžalobou. Pokud jde o uložené tresty, jsem v celku také spokojen, u hlavních pachatelů jsou skutečně přísné. Budu zvažovat, zda nepodám odvolání v té části trestu, kde nedojde k propadnutí veškerého majetku, který jsem navrhoval. To se týká paní Kottové a pana Kotta. Počkám si na písemné vyhotovení rozsudku.
Manželům Kottovým jste navrhoval osm až devět let. Co říkáte na to, že dostali méně?
Navrhoval jsem minimálně osm let a myslím, že půl roku už není fatální rozdíl. Já jsem spokojen i s takovým trestem. Určitě ano. Ale samozřejmě, jako zadní vrátka, si ponechám lhůtu. Možná v souvislosti s úvahami o propadnutí majetku ještě zvážím, zda se nepokusím domoci těch minimálně osmi let.
Nebyl váš požadavek na zabavení majetku příliš drakonický?
Rozhodně ho nepovažuji za drakonický. Pachatelé této trestné činnosti v takovémto rozsahu si musí uvědomit, že je možné, že přijdou o majetek. To je trest, který je nejvíc zasáhne.
Myslíte si, že dnešní rozsudek nažene obavy Davidu Rathovi?
To nebudu komentovat. On tu dnes pravděpodobně nebyl, nevím, každopádně si myslím, že se mu to dobře neposlouchalo. (Rozhovor s Davidem Rathem zde.)
Co říkáte na to, že tu nebyli ani pan Kott a paní Kottová?
Je to hlavní líčení jako každé jiné, takže pokud požádali o jednání v jejich nepřítomnosti a bylo jim vyhověno, nemusí tu být, i když je to méně obvyklé.
Jaký k tomu mohli mít důvod, chtěli se skrýt před médii?
Určitě utekli před médii. Je to méně obvyklé, já jsem se s tím za svou dobu výkonu funkce státního zástupce nesetkal, že by si obžalovaný nevyslechl rozsudek, ale jak říkám, není to nezákonné, je to možné.
Spolupracující obžalovaná Ivana Salačová dostala přesně takový trest, jaký jste navrhoval. Zasloužila si ho?
Paní Salačová (její reakce na rozsudek zde) projevila velkou snahu a jsem rád, že soud ji ocenil. Je to i výraz toho, že ostatní pachatelé, kteří se rozhodnou spolupracovat, budou vědět, že to má cenu, a že když nám, orgánům činným v trestním řízení, pomohou, že to bude oceněno a odejdou od soudu s mírným trestem.
U ostatních obviněných se nebudete odvolávat?
Myslím, že ani ne. U doktora Hájka (Martin Hájek je zástupce společnosti B Braun Medical, která díky úplatkům získala dvě zakázky ve středočeských nemocnicích, pozn. red.), tam jsem navrhoval nepodmíněný trest odnětí svobody, a byla uložena podmínka. Ta podmínka je ale přísná. Tam možná zvážím, zda neusilovat o nepodmíněný trest.
Při čtení rozsudku jste si dělal poznámky. Je něco, co vás ve verdiktu zarazilo?
Soud uznal vyčíslené prospěchy (výši úplatku nebo výhody, která se díky němu získá, pozn. red.) o něco níže, než byly u hlavního líčení vyjádřené ve znaleckých posudcích. Nicméně nikde to nemělo vliv na změnu kvalifikace. A to i díky tomu, že soud uznal, že obžalovaní jednali jako organizovaná skupina.
