V podhůří už vládne jaro, v krkonošském středisku stále zima. A na vrcholu sjezdovky Pláň, nějakých třináct set metrů nad mořem, pořádně mrzne a fičí. Přesto se dva lidé v objetí se smíchem válejí v závějích: Lída Baarová a Gustav Fröhlich.
Tedy slovenská herečka Táňa Pauhofová a její německý kolega Gedeon Burkhard. Hned první natáčecí den pořádně vyzkoušel jejich odolnost. A nejen proto, že stejně jako celý štáb a hromady rekvizit včetně nábytku se museli na místo natáčení dopravit otevřenou lanovkou.
„Zatím to jde, ale nevím, jak dlouho,“ předvádí nositelka dvou nominací na Českého lva své promáčené oblečení. Zatímco štáb i přihlížející lyžaři na svahu se choulí v prošívaných bundách, herci na sobě mají dobové kostýmy z 30. let, kdy spolu jejich měli milostný románek a strávili idylický týden v letovisku v Davosu.
Lída Baarová - herci Gedeon Burghard a Táňa Pauhofová při první scéně filmu
Lída Baarová - hrdinové filmu při první klapce opakovali pád ze saní.
„Nosí se to moc pěkně, všechno je to originál, ale počkejte, až uvidíte moje boty,“ varuje Pauhofová, jíž pro zkušební záběry ještě povolili pořádné obutí. Do historických kožených bot se totiž jí i Burkhardovi v elegantních sportovních pumpkách hrne sníh, kterého přes noc napadlo požehnaně.
Přesto znovu a znovu sedají na historické saně, jejichž jízdu ze svahu včetně nacvičeného pádu sleduje sněžný skútr s kameramanem a režisérem u monitoru. „Ani nevím, kdo z nás dvou vlastně sáňky řídí, spíš se to nějak řítí samo,“ žertuje herečka, když ji o pauzách balí do prošívaného kabátu.
A to ještě na vymrzlý pár, který se navzájem domlouvá anglicky, čekají dobové dřevěné lyže zapůjčené z barrandovského fundusu. Sklenka sektu na terase s pohledem na panorama hor pro ně bude odpočinkovou tečkou - alpské vrcholky pak na krkonošské kopce přidají počítačoví trikaři.
Tvůrci se drží dvou dochovaných fotografií z davoského dostaveníčka tehdy nesmírně populární filmové dvojice.
„K příběhu Baarové patří,“ vysvětluje Renč smysl romantické předtáčky. „Kýčovitá horská selanka totiž končí ve chvíli, kdy odjedou na nádraží, kde už na Fröhlicha čeká jeho manželka s dítětem,“ shrnuje režisér.
Jedna kapitola ze života prvorepublikové hvězdy končí, ta druhá, spojená s říšským ministrem propagandy Josephem Goebbelsem, nastoupí v příštích dnech natáčení. Jeho představitel, rakouský herec Karl Markovics, zatím doma trénuje rýnský přízvuk.
Kupodivu se Gedeon Burkhard a Karl Markovics potkají poprvé právě v českém projektu ze scenáristické dílny Ivana Hubače, přestože oba hráli v krimiseriálu Komisař Rex - ale těsně se minuli.
Na otázku, zda Špindlerův mlýn podle něj vypadá jako mondénní Davos, odpoví Burkhard smíchem: „Popravdě řečeno nevím, já jsem nikdy v Davosu nebyl, ale tady se mi líbí.“ Obzvláštní radost mu udělala zpráva, že podle výsledků hlasování čtenářů iDNES.cz by právě on měl hrát titulní postavu v nové chystané verzi Vinnetoua.
„Tak to je vážně pocta! Jestli je to přání českých fanoušků, rád roli Vinnetouta přijmu - tedy pokud mi ji vůbec nabídnou,“ vzkázal představitel filmového milovníka Fröhlicha, podle německého tisku také idol žen.
Lída Baarová - celý štáb se vyfotil při první klapce filmu
„O filmu Lída Baarová se v Německu už píše, a hlavně v Rakousku, kde berou Markovicsovu roli jako velkou výzvu, protože prý Goebbelse zatím ještě nikdo moc dobře nezahrál,“ vypráví Filip Albrecht, který má na starost distribuční trh německy mluvících zemí. Pokud do tamních kin Baarová prorazí, bude to událost, nejčastěji prý od nás kupují spíše starší pohádky, z nových naposledy Dvanáct měsíčků.
Na krkonošském prologu se sešli pouze dva aktéři snímku, ale brzy přibudou další, třeba Martin Huba coby otec Lídy Baarové nebo Klára Issová jako novinářka, jíž herečka na sklonku života - to už Pauhofovou nahradí Zdena Procházková - vypráví svůj pohnutý osud.
Mapa natáčení se plánuje od Česka přes Francii po Berlín, německé filmové ateliéry Babelsberg si zahraje barrandovské studio. Datum premiéry zatím nebylo stanoveno, ale na to Renč nyní nemyslí.
„Hlavní je, že po čtrnácti letech, kdy se o filmu Lída Baarová stále jenom mluvilo a mluvilo, se konečně přešlo k činům. Ano, mám trému,“ ukazuje režisér malého plyšového sysla, kterého nosí v kapse jako talisman. „Abych tomu uvěřil, potřebuji mít první záběr. Dobrý záběr,“ přiznává, když dává povel k první kapce.
O pár minut později už může klidně ohlásit: „Máme ji, díky.“ A jede se dál, protože davoský týden se musí natočit za jediný den.
10. března 2015 |
