Sonda Juno u Jupiteru podle představ ilustrátora

Sonda Juno u Jupiteru podle představ ilustrátora | foto: NASA

NASA řeší problém sondy, která usnula na cestě k Jupiteru

  • 66
Sonda Juno, která v noci na dnešek proletěla kolem Země, aby nabrala rychlost pro cestu k Jupiteru, přešla do pohotovostního režimu. Americký úřad pro letectví a vesmír nyní zjišťuje, co se stalo, protože všechny systémy by měly být funkční.

Sonda Juno, vypuštěná 5. srpna 2011, provedla v noci na čtvrtek jeden z důležitých manévrů, který jí měl pomocí gravitačního pole Země urychlit natolik, aby se mohla vydat na cestu k Jupiteru, kam má dorazit 4.července 2016.

Dráha letu sondy Juno

Během tohoto manévru, označovaného jako "gravitační prak", kdy sonda prolétala večer kolem desáté více než 550 kilometrů nad Indickým oceánem u pobřeží Jihoafrické republiky, se však podle serveru SpaceFlightNow stalo něco neočekávaného. Systémy stroje přešly do nouzového režimu. Naštěstí to nemělo vliv na celý manévr, a sonda tak zvládla zrychlit ze 125 tisíc kilometrů za hodinu na 140 tisíc kilometrů za hodinu, počítáno vzhledem ke Slunci.

Nyní experti z NASA zjišťují, co se stalo. Během průletu kolem Země totiž měla sonda zároveň vyzkoušet svou výbavu a sbírat data včetně pozorování zemského magnetického pole a polární záře a pořízení snímků naší planety. Poprvé od vypuštění měly být rozevřeny solární panely. Během největšího přiblížení na noční straně Země navíc byla sonda Juno řadu minut mimo dosah pozemních antén.

"Když se sonda dostala z noční strany Země, uvědomili jsme si, že je v nouzovém režimu, " řekl Scott Bolton ze Southwest Research Institute v americkém San Antoniu, který má na starosti vyšetřování problémů Juna.

Podle telemetrie, kterou nyní Juno posílá, jsou však všechny systémy v pořádku. Mohlo však dojít k nějaké neočekávané situaci. Sonda se do nouzového režimu totiž přepne nejen když zjistí problém, ale i když se setká s něčím neočekávaným, aby chránila své systémy. S tím souvisí i pomalejší, a tím pádem úspornější komunikační spojení se Zemí, které nyní probíhá.

Vyšetřovací tým prý již zjistil nějaké náznaky, které by mohly odhalit příčinu problémů ze získaných dat a snímků, které sonda pořídila. Ale bude ještě nějakou dobu trvat, než se je podaří analyzovat a ověřit, kde se problém vyskytl. Mezitím se inženýři pokusí sondu probudit.

Nejrychlejší lidský objekt

Díky manévru u Země měla sonda Juno získat rychlost 140 tisíc kilometrů za hodinu. Mnohem rychlejší však bude, až se dostane k Jupiteru. Těsně u něj bude gravitačním polem urychlena až na zhruba 250 000 km za hodinu, pak začne její rychlost klesat. Stane se tak na několik let rekordmanem, co se maximální rychlosti týká. Překoná již až mise Solar Probe Plus startující v roce 2018.  Při ní tento satelit cestou ke Slunci dosáhne neuvěřitelné rychlosti kolem 750 tisíců kilometrů za hodinu.

Zdroj: Scientificamerican.com

Dlouhá cesta k Jupiteru

Po předloňském startu sonda zamířila k Marsu, kde zažehla hlavní motor sondy Leros1b, aby se dostala na dráhu potřebnou ke zvýšení rychlosti díky průletu kolem Země (více v článku Marcela Grüna).

K cíli má dorazit v červenci 2016. Následující rok by pak měla kolem páté a zřejmě nestarší planety naší soustavy kroužit. Misi zakončí pádem do atmosféry tohoto obra.

Sonda má na palubě devět přístrojů, včetně širokoúhlé kamery JunoCam, která má na Zemi posílat fotografie. Úkolem Juna je zkoumat obsah vody v atmosféře planety a zjistit, zda má Jupiter pevné jádro.

Nákladový systém sondy Juno

Kromě toho prozkoumá obrovské magnetické pole a magnetickou atmosféru na pólech, kde lze pozorovat jev známý i ze Země - polární záři. Na Jupiteru je však polární záře ještě výraznější, a to díky velmi silnému magnetickému poli a velké hustotě energií nabitých částic v atmosféře.

Juno je první sondou, která se vydá až k Jupiteru pouze se slunečními bateriemi. Stroj o o startovní hmotnosti 3 267 kilogramů ("suchá" hmotnost 1 600 kg) má tři různé panely o celkové ploše 60 m², na kterých je celkem 18 698 fotovoltaických článků.