Jeho Výsost Juan Carlos I. trpí se svým lidem, který už čtyři roky svírá těžká ekonomická krize, a proto se ve prospěch státu v pátek vzdal své luxusní jachty v hodnotě půl miliardy korun. Ale spíše než o pomoc Španělsku v hospodářských problémech jde o fintu, kterou ještě nedávno nejoblíbenější monarcha Evropy léčí problémy s prudkým propadem své popularity.
Nastoupil na trůn z nařízení diktátora Franciska Franka po jeho smrti v listopadu 1975, ale brzy ze sebe shodil podezření, že bude loutkou v rukou tyranových nohsledů. Země se naopak rychle demokratizovala a král si získal všeobecnou lásku, když v roce 1981 rozhodujícím způsobem vystoupil proti pokusu radikálních konzervativců o puč.
Medvěd prošel, ale slon už ne
Od té doby zůstával miláčkem všech Španělů, ať se dělo cokoliv. Nepřipomínali mu zastřelení bratra Alfonsa při pubertálním frajeření se zbraní, nevyčítali početné milenky a ani faktické odloučení od oblíbené královny Sofie v roce 2007.
Aplaudovalo se mu, když při jedné konferenci, kde tehdejší venezuelský prezident Hugo Chávez urážel španělského premiéra, socialistického mluvku jednoduše utnul: "Proč už nezmlkneš?" Jen výjimečně katalánští separatisté spálili jeho portrét jako symbol jimi nemilované sjednocené země.
Přes rodinnou tragédii Juan Carlos miluje zbraně a lovy exotických trofejí. V roce 2006 se ukázalo, že mu naháněči u ruské Vologdy přivedli před mušku medvěda opilého směsí vodky a medu. Tehdy se to přešlo s humorem. Safari s puškou na slony do jihoafrické Botswany o šest let později už korunovanou hlavu přišlo draho.
Zatímco omámenou šelmu skolil v době, kdy Španělsko šťastně žilo ze stavebního boomu a dávalo se za příklad transformačním ekonomikám střední Evropy, v době odstřelu tlustokožce se země už topila v hluboké recesi, kterou způsobilo splasknutí oné bubliny kolem nemovitostí. Poddaní mu nemohli odpustit, že zatímco oni těžce zápasí s krizí, Jeho Veličenstvo si za jejich peníze trajdá s flintou a blonďatou milenkou po Africe.
Místní pobočka Světového fondu na ochranu přírody už loveckých extempore měla dost a krále odvolala z postu svého čestného prezidenta. To odráží náhlou nevoli, kterou panovník mezi spoluobčany vyvolává. Přispěl k ní především skandál jeho zetě Iňakiho Urdangarína.
Tento bývalý reprezentant v házené jako představitel nadace podle obvinění zneužil veřejné peníze a ulil je v daňovém ráji ve středoamerickém Belize. Před soud, který stále probíhá, byla předvolána i jeho manželka, princezna Cristina. Veřejnost podezřívá vladaře, že o pokoutných kšeftech věděl. Španělé jsou si vědomi, že jejich královská rodina je s ročním rozpočtem přes osm milionů eur nejchudší v Evropě, ale že by si musela přilepšovat takto?
Chceme radši prince Felipa
Výsledky na sebe nedaly dlouho čekat. Juana Carlose dnes podle výzkumu deníku El Mundo pozitivně hodnotí pouze polovina spoluobčanů. To by pro každého politika v Evropě byla úžasná čísla, ale pro monarchu je to těžká rána. Za rok se propadl o 26 procent a stal se nejméně oblíbeným členem aristokratické rodiny. Nejvíce propadl u mladých, kteří už jeho zásluhy o demokracii berou jen jako lekci z dějepisu a zároveň jsou nejvíce postižení krizí.
K tomu všemu zmaru se připojily zdravotní obtíže 75letého muže a najednou se většina (byť těsná) Španělů v sondách vyjadřuje pro to, aby ho na trůně nahradil syn Felipe po vzoru Nizozemska, kde stárnoucí Beatrix předala korunu následníkovi Vilému Alexandrovi.
Proslulý krasavec Felipe, který jako jeho otec reprezentoval jednou Španělsko na olympiádě v jachtingu, se už na střídání stráží začal připravovat tím, že si nechal narůst taťkovský plnovous. Chce Španělům dokázat, že umí pracovat.
To však zpochybnila kontroverzní karikatura v týdeníku El Jueves, která prince zachytila při souloži s jeho manželkou. Felipe jí říká: "Jestliže otěhotníš, bude to asi to nejpodobnější práci, co jsem za celý život dělal." Vtip tak zesměšňoval plán socialistické vlády podporovat porodnost 2 500 eury (asi 62 500 korun) za novorozence a každého z autorů stál po řadě soudů 3 000 eur za urážku královského majestátu.
Jenže starý pán svírá žezlo pevně. Předání jachty eráru, který se ji pokusí prodat, je jasný náznak, že by se rád s národem usmířil. Může se to povést, ale chce to zamknout pušky do skříně.
