"Půjde zejména o pracoviště s intenzivní akutní péčí. Pracovníci dispečinku budou rozhodovat o umístění pacientů, aby to bylo co nejefektivnější," vysvětlil mluvčí Královéhradeckého kraje Imrich Dioszegi.
Krajským nemocnicím už zbývá jen měsíc na to, aby vyřešily, jak budou od 1. března fungovat. Některé nemocnice totiž hodlá opustit až polovina lékařů. K poslednímu únoru dalo výpověď 309 lékařů, více jak polovina z nich je z Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Možná, že kraji by mohli pomoci ukrajinští lékaři. Svoje služby už nabídli. Vedení kraje však nechce zveřejnit, kolik jich je.
"Tuto možnost nyní prověřujeme, ale není možné, aby vyřešili situaci od začátku března. Jde o dlouhodobější a komplikovanou spolupráci, kterou si dovedu představit někdy v budoucnu," řekla krajská radní Jana Třešňáková.
Zahraniční lékaři musí dobře mluvit česky
Podle ředitele Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje Martina Scháněla je se zahraničními lékaři možno počítat až tehdy, kdy bude situace špatná dlouhodobě.
"Vyřešit situaci ukrajinskými lékaři od března možné není, protože podmínkou je dobrá čeština a uznání jejich atestace, což nejde do druhého dne. Lékař musí umět pacienta správně pochopit, proto jeho čeština musí být na dobré úrovni," uvedl Scháněl.
Připustil ale, že pokud by situace přetrvávala dlouhodobě, budou o lékařích z východu uvažovat. "Nedostatek lékařů je dlouhodobý problém, takže možnost zaměstnat zahraniční lékaře nezavrhujeme," dodala Třešňáková.
"Situace se z dnešního pohledu jeví jako na hranici udržitelnosti, někdy i za ní, především z pohledu intenzivní akutní péče. To jsou stavy, kdy lidé musí být připojeni na přístroje a vyžadují neustálý odborný dohled. Pokud se hrozby naplní, personál, který v nemocnicích zůstane, bude moci situaci zvládat stěží či spíše vůbec," řekl Scháněl.
