Báro, jak daleko či blízko jste byla k prvnímu turnajovému titulu?
Byla jsem hodně blízko. Měla jsem 2:1 a servis, ale v ten moment jsem ztratila sama sebe nebo koncentraci. Kdybych vedla tři jedna, mohlo to být jiné. To byl důležitý moment, který jsem já nedokázala proměnit.
Takže jste spíš spokojená s finálovou účastí, nebo naštvaná, že se nepodařilo vyhrát?
Mám smíšené pocity. Tenhle týden byl pro mě úžasný, hrála jsem výborný tenis. Dneska to nevyšlo. Ale spokojenost převažuje.
Poražená finalistka Barbora Záhlavová - Strýcová (vlevo) a vítězka Agnes Szavayová po finále ECM Prague Open 2010
V čem byla Szavayová lepší?
Ona první set odehrála výborně takticky. Myslím, že neudělala ani jednu chybu. Já pak začala hrát hodně agresivně. Ale ta agresitvita mi vzala taky dost sil. V momentě, kdy jsem ji ve třetím setu brejkla, jsem byla o dvě třídy lepší. Ale pak jsem si neuhrála servis a tam se to zlomilo.
Nechybělo vám třeba i to horko, které tu panovalo po celý týden?
Možná že jo (smích). Mně ke konci třetího setu už docházely síly. Ale horko mi nechybělo. Dneska ne.
Barbora Záhlavová-Strýcová
Vy se v žebříčku katapultujete poprvé v kariéře do padesátky, možná to bude i výš. Dodá vám to sebevědomí do další práce?
Určitě. Z tohoto turnaje pojedu s velkým sebevědomím.
Na finále jste čekala sedm let. Jak dlouho teď budete čekat na titul?
Třeba přijde příští týden. Když budu takhle pracovat a budu trpělivá, tak myslím, že ten titul přijde.
Hodně po něm toužíte?
Hrozně moc. Proto hraju tenis, abych vyhrávala turnaje. Nehraju pro druhá či třetí kola. Chci získávat tituly. Řekla jsem si, že chci hrát do třiceti, takže mám ještě šest let (úsměv).
Co byste za to dala?
Nevím. Aby člověk vyhrál turnaj, tak musí na sobě pracovat a být trpělivý. Musím pracovat na svých slabinách a pak to prostě přijde. Dřív nebo později.
