Stíhání desítky radikálů kvůli organizování koncertů zřejmě pokračuje

Trestní stíhání deseti pravicových radikálů kvůli pořádání koncertů, na nichž byl údajně propagován nacismus, zřejmě pokračuje. Státní zástupce měl před několika dny zamítnout stížnost všech obviněných proti usnesení o zahájení stíhání. Hrozí jim od tří do osmi let vězení.

Informace o zamítnutí stížností vyplývá z textu rozhodnutí, které na svém webu zveřejnil Tomáš Pecina, údajný spolupracovník advokáta jednoho z obviněných. ČTK se informaci na státním zastupitelství nepodařilo ověřit. Pecina již dříve na svém webu zveřejnil text usnesení o zahájení trestního stíhání deseti mužů, policie tehdy jeho pravost potvrdila.

Podle policie patří všech deset obviněných mužů mezi členy neonacistického Národního odporu. Údajně organizovali od loňského dubna jedenáct koncertů s vědomím, že účinkující i diváci na nich šíří myšlenky neonacismu, rasismu, xenofobie a že se na nich propaguje hnutí Národní odpor.

Obvinění pracovali jako firma

Ukázal to po razii spis policejního ÚOOZ

Písňové texty údajně oslavovaly třetí říši, antisemitismus nebo čistotu rasy. Hudebníci také podle policie vyzývali k provolávání hesel "Heil Hitler" či "Sieg Heil".

Jako reakce na červnové zadržení deseti mužů se v následujících dnech konaly akce radikálů v několika městech, na které dorazily desítky lidí. Další protestní akce se má odehrát dnes v Praze.

Žalobce podle dokumentu zveřejněného Pecinou stížnost proti obvinění skupiny zamítl jako nedůvodnou, stíhání bylo podle něho zahájeno v souladu se zákonem. Že se stalo to, co obvinění popisuje, podle něho vyplývá z dosud zjištěných skutečností.

Radikálové podle dokumentu obvinění odmítají. Řada z nich prý tvrdí, že nejsou členy a představiteli neonacistického hnutí nebo přímo Národního odporu. Žalobce s tím ale nesouhlasí. "Z provedených důkazů se podává opak," stojí v dokumentu s tím, že například jeden z mužů - zřejmě šéf obchodu Hate Core Shop Martin Franěk - byl v minulosti za propagaci Národního odporu odsouzen.

Některé koncerty pak prý byly organizátory prezentovány jako akce pořádané Národním odporem nebo jeho "složkami". Příslušnost obviněných k Národnímu odporu podle dokumentu vyplývá i z materiálů zajištěných při domovních prohlídkách.

V tomto pražském obchodě policisté zabavili desítky triček a CD.

Velká část z obviněných údajně také poukázala na to, že řadu koncertů monitorovala policie a její mluvčí se následně vyjádřili pro média, že při akcích nebyl porušen zákon.

ÚOOZ prý sledoval všechny koncerty

Státní zástupce ale v usnesení upozornil na to, že policie, s výjimkou Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), nesledovala všechny akce. Pokud již někde policisté byli, nebyli prý přímo v sálech, a sledování projevů účastníků akcí tak bylo ztížené. Důkazy ale údajně operativně získali detektivové ÚOOZ.

Podle některých radikálů na koncertech nezazněly texty, o kterých hovoří policie, nebo nic nepropagují. Pětice obviněných podle dokumentu například uvedla, že "propagací takzvané třetí říše, která již neexistuje a nelze ji propagovat, není zároveň propagováno hnutí Národní odpor".

Ani s tím ale žalobce nesouhlasil. "Postačuje totiž, aby v předmětných projevech byly obsaženy známky podpory či propagace fašistické, rasistické, nacistické a xenofobní ideologie, která plně odpovídá idejím a postojům hnutí označených v napadeném usnesení, a aby tyto projevy měly kladnou odezvu u příznivců těchto hnutí, projevující se masovou účastí na posuzovaných akcích," stojí v textu.

Obvinění také podle dokumentu tvrdí, že předem nevěděli, jak se budou lidé na koncertech chovat, neměli na to vliv, nikoho k ničemu nevyzývali a snažili se problémům předcházet. Podle státního zástupce ale nedostatečně.

Obvinění prý na údajně protiprávní jednání nijak negativně nereagovali, na řadě koncertů docházelo k podobným projevům a organizátoři to nemohli nevnímat, stojí ve zveřejněném textu.