Ceremoniál na Vítkově se tradičně konal za účasti historických armádních praporů, které byly na čestný dvůr památníku doneseny za zvuků husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci. Vojenská hudba také zahrála státní hymnu.
Následovalo kladení věnců, tentokrát v netradiční podobě. Místo postupného pokládání věnců byly ve stejné chvíli pokládány najednou věnce tři. Pouze Zeman měl privilegium samostatného pokládání.
Někteří přítomní změnu kritizovali. „Řeknu upřímně, že jsme z toho byli zaskočeni, myslím si, že dobré tradice se mají držet,“ řekl novinářům předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) se ke změnám nechtěl příliš vyjadřovat, ceremoniál podle něj domlouval odbor protokolu ministerstva se svými protějšky z Pražského hradu.
Na závěr piety zazněla na památku padlých vojáků Večerka a čestná salva. V minulých letech nad památníkem také přeletěly vrtulníky či letadla armády, letos průlet naplánován nebyl.
Pieta se konala za účasti jednotek ozbrojených sil a policie. Nastoupeni byli třeba vojáci 4. brigády rychlého nasazení, čestné stráže nebo Hradní stráže. Na pietu se přišly podívat desítky lidí.
Památník na VítkověVznikl v letech 1929 až 1938 k poctě československých legionářů. Po roce 1948 sloužil k propagaci komunistického režimu, byli v něm pohřbíváni významní představitelé Komunistické strany Československa. V roce 1953 v památníku vzniklo Mauzoleum Klementa Gottwalda. Po pádu komunismu v roce 1989 byli všichni pohřbení lidé odvezeni, nyní je památník ve správě Národního muzea. Lidé si v něm mohou prohlédnout expozici o významných meznících české a československé státnosti ve 20. století. Žižkova socha patří k největším jezdeckým pomníkům na světě. Socha s výškou devět metrů a délkou 9,6 metru váží 16,5 tuny. |
Náčelník generálního štábu Josef Bečvář byl s průběhem akce spokojen, důstojně podle něj uctila památku padlých. „Dnešní den vzpomínáme především na naše legionáře, kteří stáli u vzniku Československa, vzpomínáme na druhoválečné veterány, jsem strašně rád, že jsou stále mezi námi,“ řekl k dnešním oslavám Bečvář.
Podle Stropnického je důležité si výročí připomínat, aby si lidé například připomněli, že byla spousta lidí, kteří obětovali pro ostatní své životy nebo si připravili velmi těžké osudy. „Že mezi námi bylo mnoho statečných a abychom tady na to nezapomínali,“ řekl. Podle Štěcha je dnešní svátek základ státnosti. „Nebýt Československa, nebylo by ani České republiky,“ podotkl.
Bečvář novinářům řekl, že na příští rok, kdy uplyne 100 let od vyhlášení Československa, se chystá vojenská přehlídka. Měla by se pravděpodobně konat na Evropské třídě v pražských Dejvicích. Bečvář poznamenal, že je už ustanovena komise armády, policie či hasičů. Organizačně podle něj půjde o složitou záležitost.
Večer prezident předá státní vyznamenání
Vyvrcholením oslav bude tradičně večerní předávání státních vyznamenání na Pražském hradě. Zeman by měl letos rozdat o něco více ocenění, vyznamenáni by měli být třeba rychlobruslařka Martina Sáblíková, písničkář Jaromír Nohavica či vídeňský starosta Michael Häupl.
I letos se akce ve Vladislavském sále kvůli sporům a nesouhlasu s politikou prezidenta Miloše Zemana nezúčastní rektoři vysokých škol a někteří politici (kdo pozvání odmítl, čtěte zde).
Lidé si založení republiky připomenou i na řadě dalších míst v zemi, třeba v Ostravě nebo v Plzni. V Moravském Krumlově byl odhalen památník české státnosti, v Ostrožské Lhotě pak pamětní deska velitele parašutistického výsadku Carbon Františka Bogataje. Jaroslava Nováka, velitele Tvrze Hanička, která byla součástí předválečného opevnění Československa, připomene pamětní deska u pevnosti.
