Jako by proti sobě postavili do ringu třeba Lukáše Konečného a Evandera Holyfielda. Dvě úplně odlišné figury se v pondělí střetly v Laverově areně. Útlá Češka a mohutná Američanka.
Strýcová ovšem chrabře vzdorovala majitelce dvaadvaceti grandslamových titulů. Díky znamenitému forhendovému prohozu po lajně vyrovnala na 5:5. V oslavné póze zvedla pravé koleno, obecenstvo bouřilo, Williamsová dlaní zatleskala o výplet své rakety.
Byla to poutavá podívaná, docela vyrovnaný duel, v němž favoritka posbírala jen o pět bodů víc - 66:71. Její ryčné „Come on!“ několikrát vyplašilo veškeré ptactvo lelkující na střeše stadionu.
První sadu získala Williamsová až na osmý pokus a s notnou dávkou štěstí. V podivném záklonu trefila míč rámem tak, že se sotva snesl za síť. Strýcová se za ním rozběhla pozdě a pak už se jen zklamaně otočila na svého trenéra Tomáše Krupu.
I nadále se hecovala: „Pojď Bí, jedem! Drž to s ní.“ V závěru povstala ze stavu 1:4 a 2:5, jenže poslední halfvolej poslala pouze do pásky a po 106 minutách musela kapitulovat.
Aplaudujícím divákům ukazovala srdce, které složila z prstů na rukou, a posílala jim polibky. Sotva zmizela v chodbě vedoucí k šatně, Williamsová ji chválila: „Je velmi chytrá, výborně běhá, umí zahrát čop, útočí na síti. Byl to dobrý boj, ulevilo se mi, že jsem ho zvládla.“
Může vás aspoň trochu utěšit, že jste s favoritkou hrála pěkný mač, Barboro?
Hrát pěkný zápas a prohrát ho, to je k ničemu. Radši bych brala vítězství z ošklivého. Ale snažila jsem se. Odevzdala jsem všechno, co jsem v sobě měla. Potřebovala jsem, aby mi pořádně fungoval servis, což je proti Sereně nutnost. Když nepodáváte skvěle, jste hned pod tlakem. Nesmím tam míč jenom ťuknout, protože jinak by mi to hned zabila.
A vy jste s podání úplně spokojená nebyla, že?
Moc mi nešlo. Výsledky zápasů se Serenou závisí jenom na ní, já jsem jenom taková vlajka. Hodně záleží na tom, jak se vyspí. Ona tenis strašně moc umí. Sice jsem hrála dobře, ale pořád jsem byla vzadu. Akorát za stavu 4:3 v prvním setu jsem měla zaservírovat líp a hrát aktivněji. Kdybych vedla 5:3, mohlo se stát cokoliv.
Ověřila jste si, že v současné formě můžete vzdorovat i největším hvězdám?
Proti Sereně je to těžké. Není neporazitelná, ale vyvíjí děsný tlak. Já si připadám, že do toho jdu jako divá, a míček padne někam na kříž. Zato ona jen lehce pinkne a letí jí to kousek před čáru.
Působí hřmotně, přesto je dost pohyblivá, souhlasíte?
Ano, je mohutná, ale má především svaly. A na svou postavu se hýbe skvěle. Je těžké ji rozběhat, protože drží soupeřku pořád pod tlakem, ze kterého se těžko něco vytváří. A například kraťasy mi doběhla skoro všechny.
Dojali vás vás fanoušci, kterým jste ukázala srdíčko?
Byli naprosto úžasní! Mám to v Melbourne ráda, takže jsem jim ho tam šoupla.
Z úvodní letošní šňůry odlétáte s osmi vítězstvími. Jste spokojená?
Jo, jsem. Jsem ráda, že jsem tady zvládla i těžké zápasy. Je to teprve začátek sezony. Pořád je na čem pracovat. Ale dává mi to motivaci do další dřiny.
Budete aspoň na dálku sledovat, jak se bude v závěru turnaje dařit kamarádce Karolíně Plíškové?
Zkusím sehnat letenku už na dnešek. Doma vyrazím někam na hory a asi si nebudu pouštět tenis, který jsem měla na talíři měsíc v kuse. Na výsledky mrknu, ale nějak bedlivě je sledovat nebudu.
Pojedete do Alp?
Ne, proč? Vždyť máme doma krásné hory. Z Plzně je blízko na Šumavu, kam jsem jako malá jezdila s rodiči. Ráda se tam vracím.
Budete na sebe na svahu opatrná?
Určitě. Myslím na bezpečí. Kdyby se mi něco stalo na snowboardu, byl by to průs... Třeba ani nebudu jezdit. Jen si odpočinu a budu se dívat na něco jiného než na ten žlutý balon.
Jste připravená na teplotní šok?
No jo, bude to skok. Hrajeme tady v pětatřiceti stupních a pak najednou skočím do minus šestnácti. Jak jsem unavená, bude to nápor na tělo. Ale nějak se zabalím a zkusím neonemocnět.
