„Manželka nás přihlásila do Výměny, protože si myslí, že nám to doma nefunguje,“ přiznal Honza hned na začátku natáčení. Vychovávají spolu tři děti, ale Honzův je jen nejmladší Honzík (4), dvě starší dcery (14 a 10 let) si do manželství, které trvá čtyři roky, přivedla Honzova žena Mirka (41).
Rodina šetří peníze, vydělává jen Honza, který jezdí za prací do Rakouska a Mirka má pocit, že je na všechno sama.
Točený salám místo špekáčů
Když do domku přijela Martina, učitelka a maminka jediné dcery, nestačili se oba divit. Honzovi, který po dobu Výměny zůstal doma, připadalo, že Martina nestihne tolik práce, co jeho žena. Martina ho kritizovala, že si všímá jen syna a holky ho nezajímají. Nelíbilo se jí, že spolu členové rodiny prakticky nemluví a každý si dělá, co chce. „Nikomu, ani manželce se nezpovídám,“ vysvětlil divákům.
První konflikt přišel v momentě, kdy Martina Honzíkovi do školky místo buřtů k opékání koupila točený salám.
„Koupila točený salám místo špekáčků,“ rozčiloval se Honza a prohlásil, že když Martina buřty nesehnala, sežene je sám. „I kdybych měl pro ně jet do západního Německa,“ blábolil evidentně pod vlivem alkoholu. Když mu pak Martina vyčetla, že malého syna protěžuje před holkami, rozčiloval se: „Holkám musí dávat život manželka, Honzíka chci učit být chlapem, ne ženskou. On je těšivej na tyhle věci, tak má mít buřty, ne kabanos,“ zuřil a Martina rezignovala poprvé s tím, že s alkoholikem nemá cenu něco řešit.
Podobně malichernou záminkou k hádce byly Honzíkovy zablácené boty. Honza vynadal nejstarší dceři: „Koupíš nový ze svýho,“ navalil na ni zodpovědnost za podle něj „zničené“ boty a postěžoval si, že musí živit rodinu a ještě ušetřit na opravu domku.
„Bylo to úplně zbytečný, boty byly jenom špinavý,“ konstatovala Martina a pochopila, jak rodina funguje. „Táta nemá přehled, ale strašně rád trestá. A všechno řeší nejstarší dcera Jana.“
Když pak Honza v podnapilém stavu jeden večer uspával malého Honzíka s křikem a nadával mu do největších hajzlů pod sluncem, začala se Martina o dítě bát.
„To je psychickej teror, co předvádí. Ten kluk musí být úplně zmatenej, celej den je vyzdvihován, pomalu by mu táta lízal boty, aby je měl čistý a pak ho zdeptá, jakej je to hazl? Takhle možná skončí v diagnostickém ústavu, protože nebude vědět, čí je. Je tam prostě na vině ten alkohol,“ byla přesvědčená.
Své schytala i desetiletá Sára, když si Honza všiml, jak si Martinu oblíbila. „Sára, ta vleze každýmu klasicky do prd.... Vlezte si navzájem do prd..., mě to je jedno, ale tohle dělat nebude, musí se naučit, že nesmí nikomu lézt do prd...,“ vykřikoval před dcerou, které Martina v tu chvíli česala vlasy.
„Ta holka dává najevo svou lásku, připadá mi, že je jí plná a že ji nemá kam dát,“ litovala ji Martina.
Jsem pro ně vzduch, litoval se Honza
Druhý den ráno Honza zpytoval svědomí. „Honzína je moje největší srdce, který v životě mám, nemůžu mu dát na opékání kabanos,“ vysvětlil a vytáhl pravé špekáčky, které mezitím sehnal. Uznal, že to včera trochu přehnal. „Jednodušší je, když jsem pryč a mám klid,“ uvažoval.
Odpoledne se pak překvapené Martině svěřil, že se cítí nemilovaný. „Jsem pro ně vzduch. Když jsem s Mirkou začínal, to byla láska, to mi dneska chybí. Teď si jdeme každý po svém. Můžu jít za peníze do bordelu, šlehnout si s babou a bude to stejný. Tu lásku nikdy nedá. Jen hákuju, vydělávám, dám jí peníze, ale lásku za to nemám,“ litoval se a dodal, že alkohol řeší hodně věcí. „Když se umrtvím, tak mám aspoň klid a nemusím na to myslet.“
Martině bylo po pěti dnech zřejmé, že ani změna velení s Honzou nehne. „Pokud by nastala situace, že bys to s alkoholem zase přepísk, vyhrazuju si právo odejít a vyspat se v penzionu,“ přála si, stejně jako návštěvu termálních lázní.
Lázně Honza napřed kategoricky zavrhl, ale nakonec se přece jelo a rodina vypadala chvíli spokojeně. Po návratu domů bylo však všechno při starém.
„Tady je špatně to, že je všechno příkaz. Sáře se v ničem nevěří, nejvíc to tu odnáší. Má děti a chová se k nim, jako kdyby to byla zvířata. Najíst, vyspat se a nazdar, jděte si po svých,“ popsala Martina, zatímco Honza povzbuzoval malého synka: „Pojď mi ukázat, jak zatlučeš hřebík. Když ho zatlučeš, dám ti stovku.“
„Jsi psychicky v prd...,“ vyčetl Honza Martině a na kamery upřesnil. „Je nervově psychicky labilní. Já se nenechám ničit, abych ještě já skončil na psychiatrii,“ prohlásil s tím, že si díky Výměně uvědomil, že je rád za Mirku, která zastane tolik práce. „Martina ať se dostane z těch jejích depresivních stavů, přenáší to na druhý, je to katastrofa. A o našem vztahu s Mirkou si musíme promluvit, aby to bylo jako ze začátku, ale jinak bych nic neměnil.“
Mirka: Jedno dítě je dovolená
Honzova žena Mirka prožívala v Hrusicích u Prahy pohodu. Uklízela vlastně uklizený domek a na starost měla jen osmiletou Kateřinu. S tou si však moc do oka nepadly, takže Mirka měla dost času jen pro sebe.
„Když máš barák a tři děti, tak tohle je pohoda, dovolená. Můj manžel přijede z práce a je rád, že je doma. V Rakousku na pivo nemá čas, dá si tak nejvýš dvě a když je doma, vypije si tři, pět. Někdy mně to vadí, že si dá pivo, protože pak remcá, ale jinak je pohodář. Flegmatik skoro bych řekla,“ popsala svého Honzu.
Jedinou Mirčinou starostí je, aby se její náhradní manžel Ondra (34) po příchodu domů najedl. Problém má i s Kačenkou, která chodí na speciální základní školu, kde respektují osobnost dětí a dávají jim prostor pro seberozvoj.
„Musí být po jejím,“ komentovala Mirka její chování a nepřijala ani Ondrovo vysvětlování, že dítě není od toho, aby jen poslouchalo rodiče a dělalo, co oni si přejí.
„Nechci se kamarádit s tetou, protože mi furt skáče do řeči,“ vysvětlila divákům do kamery osmiletá dívenka.
Po změně velení se všichni společně na Mirčino přání vypravili na Karlštejn a Ondra splnil i další přání: nainstalovat botník a věšák, což bylo pro něj docela peklo. „Chtěl jsem to udělat sám, ale ne. Pořád mi stála za zadkem. Je to strašný, ale těch pár dní to vydržím,“ rozčiloval se. „Těším se na návrat Martiny a určitě bych náš život za jiný neměnil. Chci, jak to bylo, abychom se měli pořád tak dobře. Věděl jsem to, ale potvrdil jsem si to ještě víc.“
Honza poslal Martinu k psychologovi
„Doma bylo dusno, vždycky až když byl Honza doma. Nelíbilo se mi jak po dětech řve. I ke mně se choval jako k těm dětem,“ sdělila Martina Mirce při závěrečném setkání, z něhož Honza po pár minutách naštvaně odešel.
„Mám toho dost, to je katastrofální rozdíl, jedno děcko a tři děcka, oni žijou jak v jiném světě,“ rozčiloval se pak venku před kamerou. „Ona je nezvládala. Kdybych je nechal, tak se pomlátí a rozbijou, co můžou. Jestli chodí k psychologovi, nevím, ale měla by někam jít.“
Martina se zas Mirce svěřila s obavami o Sáru, která podle ní atmosféru doma snáší nejhůř. „Potřebuje nejvíc vidět, že ji má někdo rád,“ rozplakala Mirku.
„Neplač. Děti tě mají rádi, i Honza tě má rád. Nauč je, aby se všichni projevovali. U vás není vidět láska, je to smutný. Pusťte ji ven,“ poradila.
Až doma ve svém byli nakonec všichni znovu šťastní: „Je to tam jiné, ona nemá tři děti a já ty svoje miluju, neměnila bych a už nikam nepojedu,“ prohlásila Mirka už doma v Hevlíně a Honza byl rád, že ji má zpátky doma. „Už to bude klapat,“ těšil se.
