„Zespodu to všechno vypadá úplně jinak, ale když stoupáte kolmo nahoru a nevidíte kromě naváděcích, orientačních trubek vůbec nic, tak se slovy ani nedá popsat, jaké pocity člověk zažívá,“ popsal Libor Václavík.
„Proto jsem si k sobě do kabiny vzal kamaráda Petra Tešnara, který celé monstrum postavil, za což bych mu chtěl moc poděkovat,“ pokračoval s tím, že na tento den se připravoval pět let.
„Cítili jsme potřebu postavit něco, co by pomohlo řidičům posunout jejich pud sebezáchovy. Tato sinusoida v sobě skrývá všechny prvky veškerých náklonů,“ popsal s tím, že se při jeho pokusu Tatra chovala perfektně.
„Když sem kluci přijedou trénovat, tak si na to pak vzpomenou v krizových situacích, kdy to budou potřebovat. Pomůže jim to ve chvílích, kdy budou někoho zachraňovat,“ doplnil s tím, že velké poděkování patří také majiteli Tatry Jaroslavu Strnadovi.
„Když jsem mu totiž poprvé řekl, že mám v plánu s Tatrou přejet takovou překážku, řekl mi, že jsem blázen. Pak jsme se ale začali průběžně domlouvat a nakonec všechno klaplo. Dneska mám neskutečnou radost, že se to povedlo.“
