„Vězeňská auta, terénní vozy UAZ, hlídková auta Žiguli a další zvláštní dopravní vozidla. Vážná nabídka!“ citovala ruská redakce BBC z inzerátu minské dopravní policie. „Odezva na sociálních sítích byla okamžitá. Vězeňský vůz je pro Bělorusy až příliš symbolický vůz,“ poznamenala.
Vždyť přemisťování dlouhých kolon „antonů“ v minských ulicích obvykle znamená, že opozice cosi chystá, a tak lidé raději rychle mizí z míst, kde se demonstrace obvykle odehrávají. A když hudebníci ze symfonického orchestru uviděli u radnice, kde měli koncert, stát obřího „antona“, neodolali a seřadili se do fronty, aby se s tímto „atributem ochrany veřejného pořádku“ vyfotili. Vězeňský vůz figuruje díky zručnosti místních umělců i na mnoha pohlednicích, parodujících obrazy velkých mistrů.
„Brežněvovy podvlékačky“
Žádný div, že nabídka dopravních strážníků zaujala: „Opoziční aktivisté skoro vážně posuzovali, zda antona nekoupí? Aby v něm vozili po Minsku turisty i s nabídkou ‚zvláštních služeb‘, souvisejících s určením vozidla. Aktivistům také radili: kupte si ho pro sebe! Z demonstrací vás v antonech jen odvážejí – teď v nich budete moci i přijet.“
Kromě žertování se nabídka stala předmětem i seriózních úvah. Policie si však vyhradila, že „antona“ před prodejem nechá přestříkat a zbaví jej „majáčků“, a tak ve výsledku se vozidlo bude podobat spíše starému školnímu autobusu – se sedmdesátiprocentním opotřebením, se skoro 280 tisíci kilometry na tachometru a za ekvivalent 178 tisíc korun.
V katalogu prodejce, zabývajícím se prodejem policejních a vojenských přebytků „od jehel až po letadla“, ale figuruje i devět tisíc podvlékaček vzor 1976, obnošených jen ze šedesáti procent a v přepočtu za jedenáct korun za pár. O toto „Brežněvovo dědictví“ je prý velký zájem v postsovětské Střední Asii, Rusku, na Ukrajině i v „Československu“, jak prozradili reportérce BBC. Jména klientů však zůstávají obchodním tajemstvím.
Běloruská policie tvrdě rozhání protesty v Minsku: