Psi v Třebíči získali luxusní útulek, ve kterém nemají na koho štěkat

Supermoderní městský útulek pro opuštěná zvířata v Třebíči, jehož přípravu doprovázely kontroverze, je v provozu. Psi a kočky konečně našli útočiště v nových prostorách. Objevují se ovšem stížnosti na nedostatečné směrovky k útulku i neochotu zaměstnanců půjčit psy k venčení.

Mezi těmi, kdo si postěžoval na oficiálním facebookovém profilu útulku, byla Míla Pondělková.

„Nás paní do útulku nepustila vůbec, i když bylo otevřeno, a odůvodnila to tím, že psi jsou prý z návštěvníků stresovaní. Řekla nám, že jsme se tam měli podívat, když byl den otevřených dveří, jinak že se tam nedostaneme. Tak teda nevím... Jak si máme vybrat psího kamaráda? Trochu škoda, ne?“ položila řečnické otázky Pondělková.

Podobnou zkušenost má podle diskuse, která se kolem tématu otevřela, více lidí. Mrzí je nejen přístup zaměstnanců.

Vadí jim také fakt, že útulek je skoro k nenalezení. Kdo se do něj vydá poprvé, v silném provozu na výpadovce z města směrem na Dukovany, která navíc vede průmyslovou zónou, tu správnou odbočku snadno přehlédne. V přehršli poutačů tabule, která na útulek před administrativní budovou společnosti Esko-T odkazuje, úplně zaniká.

Právě v areálu Esko-T se zařízení pro opuštěná zvířata nachází. Podle kritiků by neškodilo umístit šipku i k silnici na stranu řidiče, který jede od Třebíče.

Hlavní jsou zvířata, veřejnost je až na druhém místě, tvrdí radní

Radní Pavel Heřman, jenž má útulek pro opuštěná zvířata ve své kompetenci, trvá na stanovisku, že toto zařízení musí zůstat chápáno jako veřejná věc. A zvířata tam mají nacházet jen přechodný domov pouze na nezbytně dlouhou dobu, než si najdou nové majitele.

Jakmile o ně někdo projeví vážný zájem, měl by dostat zvíře do péče. Ne jako dřív, kdy za dráty pobíhaly desítky psů a koček.

To se trochu bije se zkušenostmi, které si příznivci opuštěných zvířat vzájemně svěřují na sociálních sítích.

„Lidé si zvyknou. Samozřejmě se snažíme vyjít vstříc. Na druhou stranu je všecko nové, má to jiná pravidla než na původním provizorním místě u zámku v centru města. Všichni se to musíme naučit. Ať mají lidé strpení, nejde to hned najednou,“ reagoval Heřman. Měl na mysli fakt, že zaměstnanci si přivykají na nový režim a údržbu.

Priorita podle Heřmana je, postarat se o zvířata. „Veřejnost je na druhém místě, hned za tím. Stejně teď venčení v extrémních vedrech není ideální,“ doplnil radní.

Dále upozornil, že je důležité rozlišovat provozní hodiny, kdy se přijímají zvířata či naopak administrují ta, která jdou do adopce, a návštěvní hodiny. V nich se odehrává oblíbené venčení psů. Odkázal na informace na Facebooku útulku.

„Ještě se budeme snažit příjezd ze silnice více zviditelnit, ale město si nemůže dát ceduli kamkoli. Musíme mít všechno schváleno. A všechny ty věci mají schvalovací procedury,“ podotkl radní.

Prostředí působí spíše jako veterinární klinika, psi neštěkají

Útulek vznikl vestavbou do stávající průmyslové haly. Část kotců je pak venku, orientovaná do zalesněného údolí a směrem k nedalekým podnikům.

Co návštěvníka při příchodu překvapí na první „poslech“, je klid. Psi už tam neštěkají jak o závod. „Je to dáno tím, že na rozdíl od dřívějška nejsou na dohled chodci,“ řekl Heřman, původní profesí veterinář.

Redaktorka MF DNES se byla v útulku podívat v pravé poledne jednoho z nejteplejších dnů tohoto roku. Uvnitř haly byl skoro chládek, aniž by tam byla klimatizace. Hala je podle všeho kvalitně odizolovaná.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Prostředí působí spíš jako veterinární klinika, na všechno je hodně místa. Všude extrémně čisto, jen specifické zvířecí pachy dávají vědět o tom, kdo je tu pánem. Snad časem přibude v záplavě šedé barvy nějaký obrázek nebo kytka v květináči.

Ve venkovních výbězích jsou zvířata ve stínu. „Profukuje jim tu větřík, netrpí, jak jsem někde taky zaznamenal,“ řekl Heřman. Trávou už zarůstá ohrazený větší výběh, kam budou psy časem taky pouštět.

Nyní je v útulku umístěno osm psů a čtyři kočky, byť kapacita je několikanásobná. Jsou tam třeba psi větších plemen John a Jack, na první pohled budí respekt. „Dřív patřili bezdomovci, pak se octli u nás,“ poznamenal Heřman.

Asi nejaktivnější je menší sympatický kříženec Woody, na venčení si ho lidé berou rádi. Přesto je to místní letitý štamgast, umístit se ho dosud nepodařilo.

„Jsme ochotní poskytnout azyl psům a kočkám z obcí, které nás o tu službu požádají, a to v případě, že bude volná kapacita, což nyní je,“ nabídl Heřman.

Ochránce místo pomoci promarnil peníze v hernách

Dřív se o zatoulané psy a kočky v Třebíči starala místní buňka Ligy na ochranu zvířat vedená jediným zdejším členem, Petrem Ondráčkem. Ten byl zároveň i šéfem celostátní organizace.

Před dvěma lety z města zmizel, poté co se provalily jeho dluhy. Peníze chyběly v hospodaření místní pobočky, do republikové organizace se nepromítly. Zaměstnanci třebíčského útulku nedostávali nějaký čas výplaty. Město nemá zdokladováno, na co byla použita čtvrtmilionová dotace. Věc řešila policie a právníci, na závěry se čeká (více čtěte zde).

„Nemáme o Petrovi vůbec žádné zprávy. On sám se v Třebíči neobjevil, ke svým dluhům se nehlásí, protože na to asi nemá peníze,“ zmínil radní Pavel Heřman.

„Kolegové z jihlavského útulku, kteří se tu byli minulý týden podívat, nám říkali, že jim zhruba před dvěma týdny telefonoval. Už si nepamatovali, co přesně chtěl, bylo to něco kolem útulku,“ doplnil šéf třebíčských strážníků Ladislav Prvák.

Heřman říká, že s celostátní Ligou na ochranu zvířat, která se obrodila, vychází město Třebíč celkem dobře. „Taky je pozveme, aby se přijeli sem podívat. Petr Ondráček svou šanci promeškal. Dlouho se tvářil, že se snaží pomáhat zvířatům. Místo, aby peníze investoval do pomoci zvířatům, promarnil je v hracích automatech a hernách. Od všeho se dobrovolně odstřihl a už s tím nemá nic společného. To je promarněná šance podle mě,“ uzavřel toto téma Heřman.