Konečné skóre se zastavilo na deseti a novináři skoro slzeli smíchy. „Když jsem viděl, jak na to čekají, nemohl jsem si pomoct,“ zubil se pak Šmejkal při odchodu.
Kovařík navíc sestříhal video a uveřejnil ho na internetu. Ani on si jedno Jsme rádi neodpustil, s trenérem však prohrál na celé čáře 1:10.
Nynější teplický trenér je protipólem svého předchůdce Davida Vavrušky, který mluvil barvitě, poutavě a často až filozoficky. Současný kouč Viktorie Žižkov dokonce provozuje facebookové stránky David Vavruška – Mentální kouč, kde natáčí videa o hlubokých tématech.
Zato elegán Šmejkal vyniká v umění mluvit, a vlastně nic neříct. Možná to je od něj i hra. Tiskovky se odehrávají ve stylu scénky baviče Felixe Holzmanna Na lavičce, v níž s Františkem Budínem pár minut hovoří oničem. Třeba takhle: „A co jinak?“ „No tak různě...“ „Já jsem si to myslel. To jsou novinky, no jo...“
Už po minulé sezoně oba poslední trenéry Teplic srovnal brankář Tomáš Grigar: „On je takový kliďas. Komunikuje míň než předtím pan Vavruška, drží si trošku odstup. A asi to je pro mužstvo dobře.“
Za Šmejkala mluví hlavně výsledky a herní projev. I proto si může dovolit žertovat jako v sobotu, kdy Teplice přehrály Duklu 3:1.
„Jsem rád, jsem rád, že jsme utkání dokázali dotáhnout do vítězného konce. Jsme rádi, že jsme vstřelili tři branky. Jsem moc rád, když útočníci střílejí branky. Jsme rádi za výkon, jsme rádi za tři branky. Jsme rádi, že tři body máme. Herní projev? Jsme rádi... (smích) Jsme rádi, že se k pravé straně zapojila i levá. Jsem moc rád, že jste dorazili.“
A rády jsou i fotbalové Teplice, že je Šmejkal pozvedl.
