Kde je moře, musí být maják. A to platí i pro Východočeské moře, jak se často říká přehradní nádrži Rozkoš. Svého majáku se dočkala v sobotu, kdy ho se členy hradeckého Jachtklubu Odysseus pokřtily děti z obce Nahořany, na jejichž pozemcích nejvyšší český amatérský maják vyrostl.
„Říkali jsme si, že by tu konečně měl být nějaký maják, aby lidé věděli, kterým směrem se v těchto dobách mají ubírat,“ říká trochu v nadsázce Jiří Stránský z hradeckého Jachtklubu, jemuž plně funkční ocelový maják patří.
Jeho duchovním otcem je další člen klubu Ivo Kukla, který o svém díle nejprve nechce vůbec mluvit. „Je to klubová věc, ne moje,“ zdráhá se. „On je příliš skromný, byl takový odjakživa,“ omlouvá ho Stránský.
Ale pak se Kukla přeci jen trochu rozpovídá. „Jeho vzhled byl určený především materiálem, z nějž je vyrobený. Propočítal jsem si to a vyprojektoval, ale nechal jsem si to i posoudit. K jeho vztyčení byla potřeba asi 28 různých souhlasů, včetně třeba od Letiště Václava Havla,“ popisuje Kukla okolnosti vzniku jedinečné stavby.
Maják byl ke vztyčení připravený téměř rok a půl, než si jeho autoři vyběhali všechna povolení. A ne všechna šla snadno. „Drobet se zaseklo životní prostředí. Původně byl totiž maják modrobílý s červenou korunou, ale oni nám řekli, že může být buď šedý, nebo zelený,“ vzpomíná jeho autor.
Byť je rozkošný maják pětkrát menší než petřínská rozhledna, je určitě nepřehlédnutelný, a to jak ze země, tak z vody. Vysoký je 13,75 metrů a jeho základy vážící 22 tun jsou v hloubce 75 centimetrů. Sám maják váží něco přes čtyři tuny. „Je vyrobený ze šrotu, v podstatě je z recykláže. Přístupný je však jen výjimečně pod dohledem někoho z klubu a se zabezpečovacím zařízením,“ dodává Kukla.
Maják muselo zaregistrovat letiště
A nebyl by to maják, kdyby nesvítil. Je opatřený světlem s označením R 4-4. „To znamená, že světlo má červenou barvu a takzvaný okres jeho signálu je, že čtyři vteřiny svítí a na čtyři vteřiny zhasne,“ vysvětluje Stránský parametry světla, které je k vidění téměř z celé plochy nádrže, ale i ze silnice směrem na Náchod. Právě kvůli světelnému signálu, který vysílá, ho museli autoři konzultovat například i s nedalekým sportovním letištěm.
„Vše se to musí projednávat se správou letového provozu, pro letiště je to orientační bod, ale mohlo by také dojít k nějakým nepříjemnostem. Museli si ho tedy zaregistrovat,“ popisuje Stránský. Maják bude Jachtklub, který na Rozkoši sídlí už od roku 1970, sloužit spíš jako jeho symbol a radost, pro noční závody ho jachtaři využívat nebudou. „Ty se jezdí na velké vodě pomocí speciálně svítících bójí,“ vysvětluje Stránský.
Zařízení v sobotu odpoledne pomohly sportovcům pokřtít děti z Nahořan, které Jachtklub pozval na druhý dětský den. Lodivodi se dětem věnovali nejen na plachetnicích, byť kvůli bezvětří se zapnutým motorem, ale učili je například i veslovat po zátoce nebo je mimořádně pustili na vyhlídkovou plošinu majáku, odkud je výhled na celou vodní plochu, ale také do širokého okolí.
Maják na Rozkoši není první stavbou svého druhu v zemi, ostatní však překonává svou výškou. V České republice se nacházejí zejména říční majáky, které mají výšku jen několik málo metrů.
