Během prvního pololetí letošního roku se průměrná teplota zemského povrchu držela o 0,94 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem z let 1950 až 1980, uvádí NASA (vývoj ročních teplotních průměrů najdete zde). To z něj činí druhý nejteplejší půlrok v historii.
Podle vědců je dosavadní vývoj teplot pozoruhodný zejména kvůli tomu, že v loňském roce k rekordu přispěly jedny z nejsilnějších historických projevů El Niňa, píše server Climate Central. Za stejných podmínek by byl letošek zcela jistě vůbec nejteplejším v historii.
Vědci konečně rozplétají hlavní kontroverzi kolem globálního oteplování |
Výzkumníci v uplynulých letech několikrát varovali, že za výrazný růst teplot může z velké části člověk (více zde).
I přesto však má termín globální oteplování stále mnoho odpůrců. V nedávné senátní rozpravě v USA se k nim přidal také Rick Perry, kterého americký prezident Donald Trump pověřil dohledem nad sektorem pro energetiku.
Perry prohlásil, že klimatické změny primárně nezpůsobují uhlíkové emise produkované lidskou činností. Za hlavního viníka označil cyklus oteplování a ochlazování moří a oceánů. Jeho hypotéza je však podle serveru The Guardian nesprávná. Pokud by ke změnám klimatu přispíval takový cyklus, muselo by se zemské vodstvo úměrně vydané energii směrem do atmosféry ochlazovat. Měření však ukazují, že se nic takového neděje.
Vývoj globální tepelné energie ve světových vodstvech.
Podle Gavina Schmidta z Goddardova institutu pro kosmický výzkum se tak letošní rok s více než 57procentní pravděpodobností stane druhým nejteplejším v historii. I Schmidtův domovský institut spadající pod NASA k hlavním důvodům oteplování počítá emise skleníkových plynů.
Česko zažívá nejteplejší den v roce. Horka rozpálí vzduch až na 38 stupňů |
Nic na tom nemění ani fakt, že tempo vypouštění uhlíkových emisí v posledních letech klesá, jak uvádí server The Verge.
Zároveň se však stále hromadí v atmosféře, kde může podle serveru Scientific American vydržet i několik století. Podle posledních měření havajské měřicí stanice Mauna Loa se množství atmosferického oxidu uhličitého vyšplhalo na rekordní hodnotu 406,56 ppm (částic na jeden milion).
Rozdíl měsíčních teplotních průměrů oproti dlouhodobému průměru z let 1951 až 1980.
Výzkumníci na stanici Mauna Loa v posledních pěti letech zaznamenali pravidelný růst koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře o 2 ppm. Od roku 1960 koncentrace tohoto skleníkového plynu vzrostla o třicet procent, tedy o 100 ppm. Před 150 lety, tedy před nástupem industrializace, se koncentrace oxidu uhličitého pohybovala okolo 280 ppm. Na této úrovni se držela okolo deseti tisíc let.
Vědci kopírují co nejvíce dat o globálním oteplování, bojí se Trumpa |
Globálním růstem teploty trpí také ledová pokrývka v Arktidě a Antarktidě. Antarktická je o 6,3 procenta pod dlouhodobým průměrem z let 1981 až 2010. Jedná se o druhou nejnižší zaznamenanou hodnotu od počátku měření před čtyřiceti lety. V Arktidě je ledová pokrývka o 7,5 procenta pod průměrem.
Neobvykle vysoké teploty lze pozorovat i v dalších koutech Země. Afrika zažila vůbec nejteplejší červen v historii měření. Výrazně nadprůměrné teploty hlásí v uplynulých dnech také většina Evropy. Mnoho míst trápí lesní požáry (více o požárech v Evropě zde).
