Dnes je Delgerín Cerenchad členem hnutí na ochranu mongolského bouviera, psa těsně spjatého s kočovnickými tradicemi, které byly násilně přerušeny v době, kdy země patřila do sféry sovětského vlivu. Tento majestátní pes, který má blízko k rotvajlerovi a k bernskému bouvierovi, je dnes vzácný, ale byly časy, kdy byl jediným vládcem nad mongolskými stády a každá rodina měla alespoň jednoho.
Kvůli pověsti o moru byl vybíjen
Šedesátá léta minulého století byla pro tohoto psa osudná: objevily se zvěsti, že velké zvíře šíří mor, a tak byl masově likvidován. Zároveň postupně upadalo v zapomnění jeho postavení v mongolském duchovním životě.
„Zachraňovat psy znamená zachraňovat mongolskou kulturu,“ říká Cerenchad, který má chov těchto psů uprostřed stepí nedaleko metropole. Sedm psů kolem něj volně pobíhá, vykonává jeho příkazy a obrací hlavu při každém jeho gestu.
„Bouvierové jsou pozoruhodní. K lidem jsou přátelští a stádu neublíží, ale mají velmi vyvinutý instinkt, který jim velí bojovat s predátory. Nomádi by bez nich těžko přežívali,“ konstatuje.
Bouvier, kterému Mongolové říkají banchar, měl podle tradice magickou moc: v době sucha nomádi pokrývali svého psa lněnou látkou v naději, že tak začne pršet. Jeho chlupy máčené v oleji se přikládaly na bolestivé klouby.
Patří mezi první domestikované rasy
Cerenchad ujišťuje, že bouvier má stejnou duši jako lidé. Když pes pošel, býval pohřbíván na pahorcích, aby byl blíže bohům. Takovou úctu si jistě zaslouží zvíře, které zřejmě bylo jedním z předků četných psích ras.
Vědci z Cornellovy univerzity ve Spojených státech zjistili, že první domestikovaný pes žil ve Střední Asii před zhruba 15 tisíci lety. A protože mongolský bouvier má jednu z nejvíce diverzifikovaných genetických výbav na světě, můžeme soudit, že je možná velmi blízkým příbuzným prvního domestikovaného psa.
Dnes díky úsilí jeho ochránců získává bouvier pozvolna své tradiční postavení strážce stád u kočovníků, kteří dosud tvoří téměř třetinu obyvatel země. Když se kočovnická rodina usadí ve stanu a vypustí svá stáda na nová místa, označkuje si bouvier své území, aby mohl signalizovat přítomnost případných šelem.
„Bouvier rychle běhá a je těžší a bojovnější než mongolský vlk,“ říká Bruce Elfström, zakladatel americko-mongolského sdružení Mongolian Bankhar Dog Project, které se zasazuje za opětovné rozšíření tohoto psa mezi nomády.
Výsledky na sebe nenechaly čekat. „Jeden chovatel ztratil za rok 80 koz a ovcí. Pak se rozhodl koupit si bouviera. Následující rok přišel jen o 40 kusů,“ uvádí Elfström. Pes má také vynikající orientační smysl a dokáže pomáhat nomádům při hledání nejlepších pastvin.
Cerenchad rád vypráví historku o mongolském bouvierovi, kterého jeho majitel přivedl do Ulánbátaru za účelem připuštění k feně. Když přišli do města, pes utekl a po měsíci se objevil tam, kde se jeho majitel utábořil, více než tisíc kilometrů daleko od metropole.
Chovatel, který si zřídil psí stanici také ve městě, chce rozšířit svůj ranč, aby mohl uspokojovat klientelu. Jedno štěně prodá zahraničním kupcům za 1 700 eur (44 300 Kč), pro nomády má ale slevu.
