Reprezentantů bude celkem sedmadvacet, o dva více než předloni v Pekingu. Třiadvacet z nich splnilo limity mezinárodní federace IAAF i českého svazu, zbývající čtyři obdrželi od IAAF pozvání vzhledem k doplňování počtu účastníků v jednotlivých disciplínách do ideálního stavu.
Na šampionát tak na základě svých letošních výkonů pronikli ještě oštěpaři Jílek a Veselý, tyčkařka Švábíková a steeplařka Sekanová.
Nade všemi pak ční velká čtyřka, největší čeští medailoví kandidáti. Čtyři atleti, jimž patří pozice do šestého místa letošních světových tabulek.
„Bára Špotáková je v oštěpu druhá, Tomáš Staněk v kouli jen těsně o tři centimetry čtvrtý a oštěpař Kuba Vadlejch i překážkářka Zuzana Hejnová jsou šestí,“ vypočítává šéftrenér Tomáš Dvořák. „Dalších osm atletů máme v nejlepší šestnáctce na světě.“
VELKÁ ČTYŘKA. Nahoře Barbora Špotáková a Zuzana Hejnová, pod nimi Tomáš Staněk a Jakub Vadlejch.
Dvořák byl v posledních letech ve svých medailových tipech radši zdrženlivější a tajuplnější, přesto nyní říká: „Není důležité, kolik já bych chtěl medailí. Důležité bude, kolik se jich přiveze - a já věřím, že medaile budou. Tím už jsem napověděl. Použil jsem množné číslo.“
Světové tabulky jsou každopádně věc ošidná. Vícestupňová soutěž na velkém šampionátu má jiné zákonitosti.
„Je to úplně jiný závod než Diamantové ligy. Už s rozcvičováním a se svolavatelnou začínáte o hodinu a půl dříve než běžně na mítinku,“ připomíná Barbora Špotáková. „Vše je náročnější na psychiku i fyzičku. Bude to boj. Ale na to jsem připravená.“
Ona, Hejnová i Veselý už zažili, jaké je to stát se mistrem světa.
„Ideální by bylo, kdyby u všech výkonů našich atletů svítilo na šampionátu SB nebo PB, neřkuli NR,“ vyjmenuje Dvořák zkratky pro osobní sezonní maximum, osobní rekord a národní rekord.
Pravda, tato představa je pochopitelně nadsazená a poněkud idealistická.
„Já se spokojím se sezonním maximem,“ zasměje se 36letá Špotáková, jejíž osobní rekord 72,28 z roku 2008 je zároveň rekordem národním a světovým. Letos má doposud na kontě hod 67,40, svůj nejdelší od olympijských her v Londýně 2012.
Také kolega oštěpař Jakub Vadlejch prohodí: „Národní rekord u mě nehrozí.“ Ten drží jeho kouč, světový rekordman Jan Železný výkonem 98,48. O medaile se v současnosti v této disciplíně bojuje přece jen jinde.
Vadlejch si letos už vyrovnal osobní rekord 88,02. „Kdybych ho v Londýně překonal, měla by to být záruka na vysoké umístění,“ plánuje. „Celou přípravu se cítím podobně skvěle.“
Česká atletika zatím prožívá výborný rok. „Už halové mistrovství Evropy se sedmi medailemi se nám výrazně povedlo. A pak jsme se na mistrovství Evropy družstev ocitli v elitní osmičce,“ připomíná šéf svazu Libor Varhaník a přidá výčet letošních českých rekordů i dalších titulů a medailí z evropských či světových šampionátů do 17, 19 a 23 let. „Věřím, že ve stejném trendu budeme nadále pokračovat.“
Rovněž vrcholní představitelé světové atletiky doufají, že jejich sport bude pokračovat v nastoupeném trendu roku 2017. „Jsou naladění atmosférou na mistrovství světa sedmnáctiletých v Nairobi, kde byl stadion vyprodaný 60 tisíci freneticky fandícími Afričany,“ připomíná Varhaník.
OLYMPIJSKÝ STADION. Tak se loučil v roce 2012 s olympijskými hrami. Nyní se na něj opět vrací vrcholná světová atletika.
Stejně tak Olympijský stadion v Londýně nabízí po rekonstrukci 60 tisíc míst. Desetidenní atletické zápolení zde má nabídnout nejen úžasnou atmosféru, ale i úctyhodná čísla. Na dráze a v sektorech se objeví 2034 atletů z 205 zemí, akce má rozpočet více než 85 milionů dolarů, na prize money se jich rozdělí 7,5 milionu.
Z prodaných vstupenek už nyní organizátoři utržili 35 milionů liber, což je historický rekord atletických šampionátů. Ten dosavadní držel Berlín 2009 se 13 miliony dolarů.
Atletický svátek začne už za čtyři dny.
A Češi při něm nechtějí stát v ústraní.
Zuzana Hejnová po zisku stříbra z březnového halového mistrovství Evropy:
4. března 2017 |
