„Že jsme se od zápasu v Bělehradě nezlepšili? S tím nesouhlasím,“ odpověděl kouč Sparty po zápase s Bohemians. Ani podle něj zlepšený výkon však na soupeřev nestačil, dvě minuty před koncem za hosty vyrovnal Michal Šmíd.
Stramaccioni na sobě po utkání znovu nenechal znát byť jen sebemenší emoce. Odpovídal klidně a rozvážně. Se Spartou ale dál čeká nejen na vítězství v soutěžním utkání... Ani hra nestála za nic.
Nechali jste si dát gól v úplném závěru. Kde se stala chyba?
Měli jsme zápas rozhodnout dřív. Odehráli jsme slušný druhý poločas, ve kterém jsme ale měli vstřelit gól. Vedení o jednu branku je příliš zrádné, což se nám vymstilo. Přišla ojedinělá střela z pětadvaceti metrů, k tomu možná naše chyba...
Zákrok Dúbravky před Šmídovou dorážkou byl nepřesvědčivý. Budete mu inkasovanou branku vyčítat?
Martin je výborný gólman, gól vyčítám celému týmu. Zásadní chybou bylo, že nám předtím chyběl zabijácký instinkt, abychom utkání včas rozhodli. Podívejte se na Slavii, i ona se v sobotu s Teplicemi trápila, riskovala, ale nakonec vše zvládla. My jsme ztratili body, což je pro nás lekce.
Ve srovnání se zápasem v Bělehradě se však příliš neposunul ani váš výkon.
S tím nesouhlasím. Hráli jsme líp, dařila se nám rozehrávka s Mavubou a Marečkem, který pro to má cit. Jen jsme hráli v prvním poločase bez klasického pravého křídla. To byl trochu problém, proto jsem tam po přestávce stáhl Plavšiče, který pak byl s Ben Chaimem asi nejnebezpečnější.
Od začátku jste tentokrát nasadil i Lafatu. Nastoupil v útoku a dal gól. Jak jste s ním byl spokojený?
Lafata je pro mě útočník, proste klasická devítka. Je samozřejmě jiný než Janko, má jiné přednosti. Dokáže hrát i coby druhý útočník. Na můj vkus jsme mu dnes ale posílali málo míčů. Měl jich dostat víc od Karavajeva, Čiviče nebo třeba Juliše.
Před pauzou jste přišli o zraněného Kayu. Už víte, jak to s ním vypadá?
Zlomil si malíček. Co k tomu dál říct? Co zápas, to nové, podivné zranění. Přišli jsme takhle o Vatajelua, Michala Kadlece, Šurala, další a další. Neberte to jako výmluvu, ale chybí nám znovu osm devět hráčů. Kayovi je šestadvacet let, nikdy nebyl zraněný, a tady si ublížil hned v prvním zápase. Viděl jsem rentgen, na něm je zlomenina na první pohled poznat.
Pozitivní pro vás jsou alespoň návraty Ben Chaima či Rosického. Jak jsou na tom i s ohledem na čtvrteční odvetu s Crvenou zvezdou?
S Rosickým ještě uvidíme, jak se bude cítit, ale je v dobré kondici, což je důležité. Ben Chaim je zhruba na padesáti až šedesáti procentech, je to znát zejména při zrychlení, jeho největší přednosti, že ještě není zcela připravený. Ale těžké to bylo i pro Mavubu, který s námi hrál první zápas, či Mandjecka, který má za sebou druhé utkání ve třech dnech. Všichni to zvládli dobře a věřím, že se to bude každým zápasem zlepšovat.
Před odvetou se soupeřem z Bělehradu, proti kterému budete dohánět manko 0:2 z prvního zápasu, tedy zůstáváte pozitivní?
Ano, i když vím, že musíme ukázat perfektní výkon. Jsem přesvědčený, že jsme schopní dát gól a s podporou našich fanoušků na Letné se poté může stát všechno. Je klíčové, abychom neinkasovali, pak bychom skutečně mohli postoupit.
Už teď ovšem kvůli nepovedenému vstupu do sezony sílí tlak na vaší pozici. Nebojíte se ho?
To je poslední věc, kterou řeším. Přemýšlím hlavně nad tím, jak dosáhnout lepších výsledků. Jako trenér si žádný tlak nemůžete připouštět, vůbec se tím nesmíte zabývat. Máme za sebou těžký start, ale tvrdě pracujeme, abychom to co nejdřív změnili.
