Zámecká zahrada se rozšíří o další část. V ní vznikne venkovní divadlo s moderním zázemím, které nynější točna postrádá. Pojme dvakrát více diváků než nyní, může mít i dvě hlediště a mezi nimi komorní hrací prostor. Tak, jak to v jednom ze svých návrhů představil v 70. letech minulého století otec točny, architekt a scénograf Joan Brehms.
Tak by mohlo za několik let vypadat budoucí otáčivé hlediště v Českém Krumlově. O osudu populární a zároveň kontroverzní scény rozhodne mezinárodní architektonická soutěž, kterou vypíše město České Budějovice jako majitel konstrukce. Současná točna svým vzhledem a umístěním už více než 20 let narušuje barokní zahradu a ohrožuje i členství Krumlova na prestižním seznamu UNESCO.
„Před vypsáním soutěže je potřeba vyřešit vztahy k pozemkům mimo zahradu, kde by se mělo budovat zázemí. Stále tam ale není změna územního plánu. To se týká i prodloužení zahrady. Komise ministra kultury pro otáčivé hlediště nyní vyzvala Národní památkový ústav k jednání o pozemcích. Je potřeba mít předběžný příslib, nebo smlouvu o smlouvě budoucí,“ řekl náměstek českobudějovického primátora Jaromír Talíř.
Zadávací podmínky jsou podle něj hotové. Jsou v nich i informace o Brehmsovi a jeho návrzích včetně polydimenzionálního hlediště. Na konec zámeckého parku, v němž je čtvercové jezírko, by mohl navázat nový trakt, který by byl v části bývalé zásobní zahrady. Tu vlastní Krumlov, ale i několik soukromníků. „Silnice by se mohla přeložit o kus dál, to už by vyřešili architekti. Zástupci ministerstva kultury, kteří komunikují s UNESCO, tvrdí, že s prodloužením zahrady není problém,“ podotkl Talíř.
Šéf divadla: Bylo by to řešení jednou provždy
Ze soutěže tak s největší pravděpodobností vzejdou návrhy, jež představí scénu na současném, nebo mírně posunutém místě, která bude zasouvací či mimo sezonu demontovatelná. Další skicy se zase budou týkat hlediště v nové části parku. Podle informací MF DNES má v komisi ministra kultury toto řešení největší podporu. A pozitivně o něm mluví i ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek.
„Obě varianty mají svá pro a proti. Zachování na stávajícím místě je bez rizika v tom ohledu, že scéna tam má tradici 60 let. Je tam však spousta omezení. Nemůže mít větší kapacitu než současných 644 míst a my jsme přitom schopni zaplnit i větší hlediště. Nebudeme v budoucnu také moci využívat letohrádek Bellarie, s nímž mají památkáři své plány. Musíme vybudovat odpovídající zázemí a to je možná komplikovanější, než vytvořit hlediště na stávajícím místě,“ sdělil Průdek.
Umístění do nové části zahrady má podle něj úskalí v tom, že tam hlediště nemá tradici.
„Výhodou ale je, že otáčko by mohlo mít dvojnásobnou kapacitu, můžeme pracovat i s návrhem polydimenzionální točny. To je skutečný unikát, který nikde na světě není. Znamenalo by to rozvoj a posun plenérového divadla. A bylo by řešením jednou provždy. Už by to nikomu nemohlo vadit a nebylo by to kontroverzní. To může přinést pouze tahle varianta. Navíc zde můžeme vybudovat odpovídající zázemí,“ podotkl Průdek.
Poslanec Pražák: přesun ze současného místa je nesmysl
Vymístění mimo osu zahrady má však své tvrdé odpůrce. Patrik Červák, vedoucí odboru kultury a památkové péče Jihočeského kraje se podivuje, proč by mělo město České Budějovice stavět na pozemcích, ke kterým nemá žádný vztah, novou experimentální scénu. „Já se na to rozhodně budu radních a zastupitelů města ptát,“ uvedl Červák.
Jeho názor sdílí také jihočeský poslanec Karel Pražák. Ten je mimo jiné i členem sněmovního Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který se osudem otáčivého hlediště už dvakrát zabýval.
„Konstatovali jsme, že budování mimo zahradu je nesmysl. Nikdo neví, kdo celý projekt zaplatí. Je to ekonomický zájem určité skupiny lidí. Ideální by bylo řešení demontovatelné scény na současném místě. Když se sundá otočná část, tak vzniká 1,2 metru vysoký prostor, kam by se dalo všechno schovat včetně zavěšených nádrží jako sociálního zázemí pro diváky,“ dodal Pražák.
Otáčivé hlediště loni navštívilo přes 54 tisíc diváků, na vstupném vydělalo Jihočeské divadlo okolo 31 milionů korun.
Už čtvrtá konstrukce otáčivého hlediště začala vyrůstat v zámecké zahradě na konci 80. let minulého století. V roce 1992 však vydalo ministerstvo kultury závazné rozhodnutí, v němž nesouhlasilo se stavbou. Přesto byla scéna dokončena a od té doby má dočasné kolaudační rozhodnutí, které se neustále prodlužuje.
