Burkiny stresují lidi. Jejich zákaz je zásah do soukromí, zaznělo v Rozstřelu

  • 1600
Burkiny vyvolávají u lidí asociace s islámem a násilím. V litoměřickém bazénu proto plavky zakázali. "Nechci lidi stresovat," prohlásil místostarosta Karel Krejza. Podle české muslimky Karímy Sadio jsou reakce na burkiny přehnané. Ženy by podle ní měly mít právo volby v tom, co si vezmou na sebe. Oba mluvili v pořadu Rozstřel na iDNES.tv.

Místostarosta Litoměřic Karel Krejza vysvětlil, že ho k zákazu vedl hygienický a politický problém. „Nedovolujeme pánům ani volné šortkové plavky, což je otázka mnoha let. U burkiny je to složitější. Když budou vyrobené z plavkového materiálu, tak nebude problém v samotných burkinách, ale v tom, že víra zakazuje muslimce se sprchovat před cizími ženami. Ona se vám pak teoreticky neumyje a to už potom nikdo nezkontroluje,“ vysvětlil. Burkiny tedy v Litoměřicích považují za méně hygienické plavky. Krejza ale odmítl tvrzení, že si myslí, že muslimky jsou špinavé.

Důležitějším důvodem je pro místostarostu symbolika burkin. „Bohužel se stalo, že posledních 20 až 30 let neustále vidíme nepříjemné obrázky spojené se zahalováním tváří. Vidíme to v médiích dnes a denně. Radikální islamisté udělali muslimům a islámu medvědí službu a vyvolali nepříjemné asociace - když vidíte zahalenou ženu, tak mají naši občané strach a obavy. Ani mně to není příjemné, byť jsem strávil mnoho dní v muslimském světě a vůbec jsem se tam necítil špatně,“ vysvětlil.

„Nevím, proč bych měl většinu obyvatel stresovat tím, že to uvolníme a že se tam pak lidé nebudou cítit dobře. Zastupuji zájmy občanů a to je důležitější důvod než ta hygiena,“ zdůraznil.

Další krok možná bude v tom, že městský bazén zváží zákaz neoprénových obleků u plavců. „Máme plavecký oddíl, který má své pronajaté hodiny v bazénu. Nejsou tam návštěvníci a žádný problém tam asi nenastane. Předpokládáme, že plavci budou natolik zodpovědní a osprchují se před vstupem do bazénu. Je to i v jejich zájmu,“ dodal Krejza.

„Nejsem proti islámu. Když ale burkiny vidíte, evokují další symboly islámu a také obavy z násilí. Je mi líto muslimů i muslimek, ale pro naše občany je to všechno stejné - burkiny, nikáb, hidžáb. Je lepší, abychom se v této chvíli vzájemně respektovali. My bychom měli respektovat zvyky, které mají muslimové ve svých domovinách. Pokud je vstup do mešity povolen a upraven, tak ho dodržujeme. Byl bych také hrozně rád, aby také druhá strana respektovala naše zvyky,“ prohlásil Krejza. Připustil, že než se situace vyřeší, bude to trvat klidně desítky let.

Zahalovat se v Česku je kontraproduktivní. Budí to pozornost

Zahalování podle Karímy Sadio záleží na osobní úvaze každé muslimky. „V ČR je to kontraproduktivní, protože například šátek má být od toho, aby žena nepřitahovala pozornost. S šátkem je ale v Česku velice nápadná, takže já ho tady nenosím. Jinak to záleží na rozhodnutí ženy a na prostředí, ve kterém se pohybuje,“ řekla. Uvedla, že například v Senegalu, odkud pochází její manžel, se ženy téměř nezahalují a pokud ano, tak nosí spíše turbany.

„Burkiny mi přijdou zcela v pořádku. Vůbec bych neřešila, jestli má někdo plavky větší nebo menší. Pak bychom se mohli dostat k tomu, jestli mohou být dvoudílné nebo jednodílné,“ dodala v Rozstřelu.

Upozornila ale, že burkiny neodpovídají nejortodoxnějšímu pojetí islámu. „Burkiny jsou taková chytrá horákyně, protože pokud chce být žena cudně oblečená, tak to má být tak, aby nevynikaly její křivky. Burkiny to ale nesplňují,“ vysvětlila a dodala: „Ve chvíli, kdy je pláž plná jiných polonahých lidí, tak by tam z náboženského hlediska neměla být ani žena v burkinách ani muž v pořádném oděvu, protože jsou kolem něj ti nazí lidé. On je jako muslim nesmí vidět. Jde to proti duchu cudnosti.“

Celý Rozstřel s Karímou Sadio:

Muslimky neosvobodíme dalším zakazováním

Reakce části společnosti na burkiny přijde Karímě Sadio přehnaná. Připomněla, že podobně ale lidé reagovali na konci 19. století na židy a všechny odlišnosti. „Pokud někdo říká, že ženy jsou v islámu utiskované, a proto je toto náboženství špatné, tak je rozhodně neosvobodíme přikazováním či zakazováním toho, v čem se má koupat,“ uvedla.

„Pokud to bereme z gruntu, tak je potřeba, aby ženy měly podobná nebo rovná práva s muži ať už se díváme na jejich podíl ve vládě nebo na otázku řízení automobilů. V případě zahalování by žena měla mít právo volby, zda chce být více nebo méně přioblečená - stejně jako muž,“ myslí si Sadio.

„Otázku kontrol sprchování považuji za zástupný problém. Burkiny přece neuschnou během cesty ze sprch do bazénu. Plavčík by to poznal. Kontrola osprchování je možná a na všech koupalištích, které jsem zažila, jsem viděla chodit neosprchované návštěvníky v plavkách,“ upozornila. Připustila ale, že by se muslimka ve společných sprchách nahá neosprchovala. Udělala by to jen v uzavřené sprše.

Kauzu kolem burkin v nedávné době rozdmýchala fotka jednoho z návštěvníků čestlického akvaparku. Na sociálních sítích se lidé přeli o vhodnosti nebo hygieně (více jsme psali zde).

Redaktorka MF DNES otestovala, jak velký rozruch způsobí, pokud se v burkinách půjde koupat k Máchovu jezeru. „Vím, že se o mně lidé okolo baví, vadím jim. Ale nikdo se mi to do očí neodváží říct. Připadám si jako někdo, kdo tu nemá co dělat a nepatří sem,“ popsala (celá reportáž zde).

Místostarosta Litoměřic zakázal burkiny, využil k tomu web města

V Litoměřicích burkiny rovnou zakázali. Pokud by se tam chtěla nějaká muslimka jít koupat, musela by jít v bikinách nebo jednodílných plavkách.

Místostarosta Krejza připustil, že ženu v burkinách v městském bazénu ještě neviděl, přesto na takovém nařízení trvá. „Pokud naše žena jede na dovolenou do muslimských zemí, musí dodržovat tamní zvyky včetně zahalení při koupání. Stejně tomu musí být i opačně a měli bychom být v tomto ohledu nekompromisní,“ stojí ve vyjádření města (více zde).

Karima Sadio je spisovatelka a překladatelka. Věnuje se především africkým jazykům. K islámu konvertovala už v sedmnácti letech, od roku 1999 pravidelně jezdí do Senegalu, kde se seznámila se svým manželem. Narodila se v Brandýse nad Labem.

Karel Krejza je od roku 2010 místostarostou Litoměřic za ODS. Předtím tam působil jako zastupitel a radní. V podzimních volbách povede kandidátku občanských demokratů v Ústeckém kraji.

Celý Rozstřel s Karlem Krejzou, místostarostou Litoměřic:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue