Žádné střepy, archeologové našli neporušené nádoby z doby bronzové

  • 1
Naleziště kolem bývalého Komořanského jezera u Mostu vydalo archeologům další poklad. V červnu našli šest hrobů z období únětické kultury a v nich perfektně zachovalé obětní nádoby staré 4,5 tisíce let. Žádné střepy jako obvykle, amfory, koflíky, misky i další pohřební nádoby se dochovaly vcelku.

„Už v 19. století z tohoto prostoru nosili žáci profesorům úlomky keramiky, které našli v šachtách. Takže jsme tušili, že v této lokalitě určitě něco nalezneme. Ale takto krásná a neporušená keramika nás opravdu překvapila,“ říká nadšeně Martin Volf z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě, který má průzkum na starosti.

Záchranný archeologický průzkum probíhá v koridoru mezi dvěma dobývacími prostory Slatinice a Vrbenský, který se chystá společnost Vršanská uhelná po roce 2025 dotěžit. Už dříve tu došlo ke skrývkám a stále přes toto území vede několik produktovodů.

Hroby ležely jen 20 centimetrů pod povrchem

Žádná stavební činnost ale k velkému překvapení archeologů hroby, z nichž některé ležely jen 20 centimetrů pod povrchem, nepoškodila. Jejich zachovalost pak přičítají i tomu, že díky těžbě uhlí v okolí poklesla hladina spodní vody a hroby tak ochránil ztvrdlý jíl.

První práce v místě začaly v roce 2014 a budou trvat ještě příští rok. „Kvůli složitému terénu nemůžeme uplatnit klasické postupy. K odkrývání minulosti používáme tzv. bagrované sondy, vyhloubené pásy, které mohou mít na délku i několik set metrů a jsou na šířku bagrovací lžíce,“ přibližuje Volf průběh prací.

„Nález hrobů s keramikou ze starší doby bronzové je zatím největším úspěchem. Věříme přitom, že se nám v okolí podaří najít ještě další a budeme moci složit přesnější obraz života zdejší společnosti,“ doplnil.

Odborníci proto také doufají, že nádoby nebyly do hrobů uloženy prázdné a že by se v nich mohlo podařit najít i nějaké biologické stopy původního obsahu, například obilí. A věří, že odhalí i další záhadu.

Při odkrývání hrobů pomáhala archeologům i antropoložka ze stejného mosteckého ústavu Jana Kuljavceva Hlavová, která měla na starosti kosterní pozůstatky.

„Zajímavé je, že na rozdíl od keramiky nebyla ani v jednom hrobě úplná kostra. V některých ležely jen horní a dolní končetiny, ale bez lebky, jinde jen kosterní zlomky. Možná se tehdy pohřbívalo až na jaře, když rozmrzla zem, a části těl mezitím odtahala divá zvěř,“ přibližuje svou teorii antropoložka.

Po skončení průzkumu chtějí archeologové nálezy představit veřejnosti. „Pokud vše vyjde podle našich představ, mohla by být ucelená výstava v roce 2020,“ doplnil Volf.