Řetězce šroubují ceny jen u másla a mléka, ukázalo hloubkové šetření úřadu

  • 632
České úřady se dohadují o výši marže na české potraviny. Zatímco podle ministerstva zemědělství i potravinářské komory prodražují zboží Made in Czech Republic řetězce, které si k nim přisazují vyšší marži než u zahraniční konkurence, podle hloubkového šetření specializovaného úřadu to platí jen u másla a mléka.

Výsledky tohoto šetření má MF DNES exkluzivně k dispozici.

Stejná kostka másla, stejná hmotnost, stejný podíl tuku, ale jiná cena i původ. To dražší pochází z Česka, to levnější dorazilo z Polska nebo Německa.

Finanční úřad zkoumal marže řetězců u osmi potravinářských výrobků. U šesti dospěl k závěru, že řetězce většinu českých potravin naopak zvýhodňují a prodávají je s nižší marží, než jakou nasazují u dovozových potravin.

Na sýru Eidam, vejcích, kuřatech a třech druzích vepřového masa tak obchodníci vydělají méně, pokud pocházejí z Česka.

Zemědělci své údaje brání

Ministerstvo zemědělství i potravinářské komory své závěry brání. Podle nich ministerstvo financí svůj výzkum zkreslilo nepřesnými údaji a slevovými akcemi a ve skutečnosti jsou marže na české potraviny vyšší. Proto potravinářská komora prosazuje novelu zákona o cenách, který by garantoval stejnou výši marže na tuzemské i zahraniční produkty.

Velikost marží prodávajících podle druhu výrobku.

Odborníci z potravinářských podniků považují podobný zákon za zbytečný: „Nemáme žádné zkušenosti s tím, že by naše zboží bylo znevýhodňováno oproti zahraničnímu. Jako zastánce volného obchodu, respektive svobodného trhu, bych nechtěl, aby byla cenová politika jakýchkoliv firem stanovena zákonem,“ uvedl Milan Novák, ředitel prodeje společnosti Bidfood, která patří mezi největší tuzemské obchodníky s potravinami. Upozornil také, že problémem českého zemědělství nejsou obchodníci, ale spíše jeho nízká efektivita ve srovnání se zahraničními producenty potravin.

„Pokud jde o snahu kohokoliv zasahovat do cenotvorby, ať už řetězce, výrobce, nebo poskytovatele služeb, považuji to za neopodstatněné a nefunkční,“ dodává také ředitel Jaroměřické mlékárny Bedřich Štecher.

Vedení potravinářské komory si však stojí za svým. „Je úplně jedno, zda tento problém vzniká rozdílnou marží, dotací, nebo jinou praktikou v zemi původu, jako je třeba dumping nebo predátorské ceny. Právní úprava se jeví za dnešní situace jako asi jediné možné řešení,“ tvrdí ředitel komory pro strategii Miroslav Koberna. „Jde o obdobný problém, jako je dvojí kvalita potravin, týká se i stejného středoevropského regionu.“

To se podle něj ukázalo, když Maďarsko přijalo zákon proti obchodním řetězcům, který jim ukládá uplatňovat na místní a dovozové zboží stejnou marži. Jejich zákon se okamžitě stal předmětem tvrdého útoku Evropské komise, podle které je v rozporu s jednotným evropským trhem.

„To vůbec nejdůležitější je chování spotřebitele,“ dodává k tématu marží zemědělský analytik Petr Havel. Když je nějaký produkt příliš drahý, přestávají jej spotřebitelé kupovat, což se podle něj nyní v menší míře děje i v Česku v případě drahého másla.

„Existují země, kde spotřebitelé programově bojkotují nákup výrobků, které se jim zdají neodůvodnitelně předražené. Obchodníci i výrobci na to pak reagují snížením cen,“ říká analytik Havel.

Ministr zemědělství Jurečka popisuje rozdíly u rybích prstů (11.7.2017):

,