Zákon prošel poměrem hlasů 55 ku 23, dva senátoři vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), která jej prosazovala se hlasování zdrželi. Zákon musí ještě podepsat polský prezident Andrzej Duda. Mluvčí prezidenta uvedl, že Duda objevil v zákonu nepřesnosti ohledně výběru předsedy nejvyššího soudu, kterých si během legislativního procesu nevšimli zákonodárci.
Na jednom místě se uvádí, že předseda se vybírá z pěti kandidátů, jinde se ovšem píše o třech kandidátech. „Toto bude brát v úvahu při rozhodování (ohledně toho, zda zákon vetuje, nebo podepíše),“ uvedl podle webu televize TVN24 Lapiński. Duda má 21 dnů na to, aby zákon podepsal.
Duda byl v minulosti členem PiS a jiné kontroverzní zákony prosazované touto stranou podepisoval. Podle průzkumu pro televizi TVN 55 procent dotázaných chce, aby prezident Duda změny v justici vetoval, 29 procent si naopak přeje, aby je podepsal.
Reforma se stala terčem mezinárodní kritiky, na polského ministra spravedlnosti se v této souvislosti obracel i jeho český protějšek Robert Pelikán. Zákon znamená, že soudci nejvyššího soudu půjdou do důchodu a nahradí je noví, dosazení ministrem spravedlnosti (podrobnosti zde).
Nejvyšší soud přitom v Polsku rozhoduje o platnosti voleb. Kritici změn proto poukazují na to, že pokud by volby neskončily ve prospěch PiS, mohl by je jím obsazený nejvyšší soud prohlásit za neplatné.
Podle agentury AP ve varšavských ulicích skandovaly po schválení zákona davy: Zrádci, zrádci, zrádci! Demonstranti se před Senátem shromáždili ještě před klíčovou debatou o zákonu a hlasování.
K demonstrantům před budovou Senátu vyšli podle webu deníku Gazeta Wyborcza opoziční senátoři a poděkovali jim za podporu. „Dělali jsme, co jsme mohli,“ řekli jim. Demonstrující blokovali výjezd ze Senátu. Někteří z nich na sociálních sítích popsali, že částečně je policisté vytlačili z prostoru tak, aby umožnili průjezd senátorům opouštějícím budovu.
Policja odpycha ludzi, by nie blokowali jezdni #teraz wideo: Słodkowski https://t.co/Lgi5dM1Ldu
Protestovalo se nejen ve Varšavě, ale i v dalších polských městech. Na sobotní večer se plánují další protesty v různých městech Polska. Ve Varšavě se odpůrci reformy justice sejdou před prezidentským palácem.
Vláda premiérky Beaty Szydlové veškeré výhrady vůči změnám v justici odmítá jako neopodstatněné. Reformy prý občanům PiS slibovalo před volbami, protože polské soudnictví se od pádu komunismu v roce 1989 nezměnilo. Soudci jsou údajně z velké části zkorumpovaní a nepodléhají demokratické kontrole.
Na pondělí je naplánovaná schůzka prezidenta Dudy s první předsedkyní nejvyššího soudu Malgorzatou Gersdorfovou. Hlava státu by změny v justici mohla vetovat. Duda, který byl v minulosti členem PiS, nicméně jiné kontroverzní zákony prosazované touto stranou podepisoval.
„Inkvizice proti Polsku nemůže uspět“
Evropská komise nový zákon kritizuje jako ohrožení nezávislosti justice, na stole je i možnost odebrání některých hlasovacích práv Polska v EU. K tomu by však byl potřeba jednoznačný souhlas všech členských zemí. A na straně polské vlády stojí přinejmenším maďarský premiér Viktor Orbán.
„Inkvizice namířená proti Polsku nikdy nemůže uspět, protože Maďarsko v Evropské unii využije všechny právní možnosti, aby ukázalo solidaritu s Poláky,“ prohlásil Orbán v sobotu na tradičním setkání s představiteli maďarské menšiny v Rumunsku.
Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans tento týden varoval Varšavu, že v důsledku změn v justici se přiblížila chvíle, kdy Brusel navrhne členským zemím, aby rozhodly, že v Polsku jsou závažně a trvale porušovány hodnoty, na nichž je Evropská unie založena. Tím by se poprvé v historii otevřela cesta k možnosti potrestat členskou zemi EU odebráním některých hlasovacích práv.
Orbán, jehož vláda je rovněž terčem kritiky Bruselu kvůli porušování některých demokratických principů, platí za spojence šéfa PiS Jaroslawa Kaczyńského. Oba politici vystupují jako bojovníci proti přílišnému vměšování EU do záležitostí jejich zemí.
Právo a spravedlnost po vítězství v předloňských volbách ovládlo polský ústavní soud, veřejnoprávní média, pod kontrolu dostalo prokuraturu a zavedlo omezení pro veřejná shromáždění. I přes velké protesty z posledních dnů se tato katolicky a vlastenecky zaměřená strana mezi Poláky těší velké oblibě.
Polskému ekonomice se vede dobře a nezaměstnanost je rekordně nízká, připomíná agentura Reuters. Podle ve čtvrtek zveřejněného průzkumu by PiS volilo 38 procent lidí, největší opoziční stranu, liberální Občanskou platformu, by podpořilo 19 procent lidí.
