Jarosław Kaczyński (dole uprostřed) s ostatními členy své strany Právo a...

Jarosław Kaczyński (dole uprostřed) s ostatními členy své strany Právo a spravdlnost (PiS) v polském parlamentu. (20. července 2017) | foto: Reuters

Kritizovanou soudní reformu Poláci schválili, soudci musí do důchodu

  • 425
Polský parlament ve čtvrtek schválil kontroverzní zákon o reorganizaci nejvyššího soudu, přestože se jeho návrh stal předmětem široké mezinárodní kritiky, a to i ze strany Evropské komise. Justiční reforma podle jejích odpůrců v Polsku ruší dělbu moci. Šéf summitů EU Donald Tusk kvůli reformě požádal o setkání prezidenta Dudu.

Podle listu Gazeta Wyborcza pro přijetí zákona hlasovalo ve 460členném Sejmu 235 poslanců. Proti spornému normativnímu aktu se postavilo 192 zákonodárců, zatímco 23 se hlasování zdrželo. Zákon musí nyní ještě schválit horní komora, Senát, v němž má ale vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) rovněž většinu.

Analytik: Reformu justice hájí Kaczyński tím, že maže pozůstatky socialismu

Po schválení zákona by měli být jeho soudci Nejvyššího soudu - až na několik vybraných výjimek - posláni do důchodu. Nové vybere ministr spravedlnosti. Už dříve vláda prosadila reformu ústavního soudu (není totožný s nejvyšším soudem). Ústavní soudci tak už nemohou neomezeně kontrolovat práci vlády, tvrdí kritici.

Polský parlament také minulý týden schválil zákon o reformě Zemské soudcovské rady, ústavního orgánu, který dohlíží na nezávislost justice. Podle kritiků se tímto krokem vláda snaží získat vliv na volbu soudců.

Tusk: Je třeba zabránit marginalizaci země v Evropě

Šéf summitů EU Donald Tusk kvůli reformě požádal o setkání prezidenta Andrzeje Dudu. „Je třeba zabránit marginalizaci země v Evropě,“ míní Tusk. Podle jeho názoru jsou stávající kroky polské vládní většiny popřením evropských hodnot a standardů a představují pro pověst Polska riziko.

„Vrací nás - v politickém smyslu - v čase a prostoru: zpět a na východ,“ uvedl v prohlášení. Je si prý vědom, že polská hlava státu má na věc jiný pohled, ale ani rozdíly v názorech podle něj nejsou omluvou z povinnosti společně pracovat pro dobro a bezpečnost vlasti.

Tusk, kterého lídr PiS Jaroslaw Kacziński pokládá za svého osobního nepřítele, v prohlášení zdůraznil, že postup vládní strany jen dál zruinuje už tak poškozený obraz polské demokracie. „Je proto třeba najít řešení, které bude přijatelné pro Poláky, pro parlamentní většinu i opozici, pro prezidenta i pro Evropskou unii. Vím, že je to složité,“ uvedl stálý předseda vrcholných schůzek EU.

Změny v polském soudnictví kritizuje i Evropská komise (EK), která o nich už tento týden diskutovala. Podle prvního místopředsedy EK Franse Timmermanse návrhy změn soudního systému výrazným způsobem zvyšují ohrožení vlády práva v zemi.

Česká eurokomisařka Věra Jourová také pohrozila Polsku odebráním evropských dotací. „Musíme hovořit o dodržování základních práv a zásad právního státu jako o podmínce, aby člen Evropské unie dostával peníze evropských daňových poplatníků,“ řekla eurokomisařka pro spravedlnost v rozhovoru poskytnutém NOZ.

Nedokáže si prý představit, „že by třeba němečtí či švédští daňoví poplatníci chtěli financovat zřízení nějaké formy diktatury v některém z dalších členských států EU. Odebrání dotací je tvrdým krokem, ale musíme o tvrdých krocích přemýšlet,“ uvedla dále česká eurokomisařka (více zde).

Komise se k věci vrátí příští týden, už nyní ale začne kvůli situaci připravovat další kroky, včetně řízení pro porušení povinností a nového doporučení Varšavě v už spuštěném procesu ohledně stavu právního státu. Timmermans polskou vládu opět vyzval, aby reformu zastavila a vrátila se k dialogu.

EU spustila hon na čarodějnice, míní Maďarsko

Výrazně se podle něj přiblížila chvíle, kdy komise navrhne členským zemím, aby rozhodly, že v Polsku jsou závažně a trvale porušovány hodnoty, na nichž je Evropská unie založena. Tím by se poprvé v historii otevřela cesta k možnosti potrestat členskou zemi EU odebráním některých hlasovacích práv.

O tom by však musely ostatní členské země rozhodnout jednomyslně a Maďarsko dosud dávalo najevo, že s jeho podporou počítat možné není. A stejně se vyjádřilo i po čtvrtečním schválení zákona. Maďarská agentura MTI s odkazem na maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjárta informovala, že Budapešť stojí za Varšavou.

Vyzývá zároveň Evropskou unii, aby se nevměšovala do vnitřních záležitostí Polska. Szijjártó dále uvedl, že EU spustila „hon na čarodějnice“ vůči těm středoevropským zemím, které o unijních problémech unie mluví otevřeně a pokouší se nabízet jejich efektivní řešení.

Úkolem EU podle maďarského ministra zahraničí je dohlížet na to, aby byly smlouvy dodržovány ve smyslu evropského práva, a nikoli „jednat jako politický orgán“ a svá „prohlášení zakládat na politických stanoviscích“.

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek pak uvedl, že věří, že si Polsko zachová nejdůležitější demokratické hodnoty.

Evropská komise čeká na případné Dudovo veto

Evropská komise už v roce 2016, v souvislosti s děním kolem polského ústavního soudu, došla k závěru, že vláda práva je v Polsku systematickým způsobem ohrožena. Polsku proto dala dvě doporučení, jak situaci napravit. Timmermans ve středu připomněl, že její obavy sdílí jak další členské země EU, tak také europarlament a další instituce.

Míní, že kromě reformy mohou i další zákony z oblasti soudnictví z poslední doby podkopat nezávislost polského soudnictví. „Společně by zlikvidovaly jakoukoliv zbývající nezávislost soudů a dostaly soudní systém pod plnou politickou kontrolu vlády,“ upozornil Timmermans.

Ve středu ale Evropská komise žádné konkrétní kroky vůči Polsku nepodnikla, čekala totiž na to, v jaké přesné podobě budou nové zákony nakonec schváleny. Prezident Duda totiž v úterý překvapivě pohrozil, že bude zákon vetovat, pokud se nezmění (psali jsme zde).

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue