Na zámku v Přílepích se narodil i fotbalista Grygera, teď stavba chátrá

  • 9
Malá porodnice, která vznikla ze zámku v Přílepích u Holešova, byla první štací průkopníka asistované reprodukce Ladislava Pilky. Narodilo se tam téměř 21 tisíc dětí. Mezi nimi i fotbalový reprezentant Zdeněk Grygera. Nyní zajímavá stavba chátrá.

Lidé, kteří žijí v Přílepích déle než 23 let, si zdejší zámek pamatují jako místo plné života – a to doslova. Fungovala v něm porodnice a třeba během roku 1975 tady narodilo 1 095 dětí.

„Byl to vůbec nejsilnější ročník,“ píše autor knihy Přílepy v historii a současnosti Zdeněk Němec.

Celkem tady během 29 let existence porodnice přišlo na svět téměř 21 tisíc dětí.

Zámek patřil šlechtickému rodu Seilernů, jenž měl v obci u Holešova dobrou pověst. Jenomže šlo o Rakušany, a tak jejich sídlo po válce zkonfiskoval stát. Není velké ani příliš okázalé, obklopuje ho rozlehlý park. Původní vybavení z něj je nenávratně pryč.

„Různé věci byly předány museu v Holešově, něco zabavila a odvezla ruská armáda,“ píše se v obecní kronice.

Po válce se na zámku vystřídalo několik institucí – ozdravovna, internát, učiliště i kino.

„Jediné, co zbylo po hrabatech, je zdobené zábradlí schodiště a vstupní dveře,“ říká starosta Rudolf Solař.

Stát chtěl omezit domácí porody, zakládal slehárny

Zcela jiná historie se začala psát v 50. letech minulého století, když vyvstala celonárodní potřeba omezit domácí porody a soustředit je pod lékařskou péči. Začaly vznikat takzvané slehárny, což byly porodnice bez zázemí operačního sálu či specializovaného gynekologického oddělení.

V té době padlo taky rozhodnutí o dalším využití přílepského zámku. Na rozdíl od sleháren byl v tehdejším pojetí prakticky kompletní gynekologicko-porodnickou klinikou. Otevřeli ji v roce 1955.

„V přízemí bylo porodnické oddělení, šestinedělní a porodní sál. V patře gynekologie včetně operačního sálu,“ popisuje Marie Reimerová, která byla s porodnicí spojená prakticky celou dobu její existence. Nastoupila do nově otevřeného provozu jako porodní asistentka hned po škole.

„Šlo nás sem sedm z jedné třídy, prostě udělali čáru za sedmi jmény a bylo to,“ vypráví.

Z Přílep nepochází, po čase tady ale založila rodinu a v obci už zůstala.

Obě oddělení měla 25 lůžek a jednou denně sem dojížděl pediatr na vizitu novorozeňat. Zpočátku tady sloužil primář a jeden lékař, později dva i tři. Kromě porodnice ale měli na starosti i ambulance v Holešově či Bystřici pod Hostýnem.

Z venkovské kliniky se stalo pracoviště, které obstálo nejen při komplikovaných porodech, ale i při gynekologických operacích, mezi něž se ještě před koncem 50. let přidalo i umělé přerušení těhotenství.

Výpověď průkopníka asistované reprodukce házeli do koše

Kolektiv byl stálý, i lékaři se střídali jen velmi výjimečně. V roce 1960, necelý rok po absolvování lékařské fakulty, se v Přílepích ocitl i Ladislav Pilka, pozdější profesor a průkopník asistované reprodukce. Od počátku bylo patrné, že mu Přílepy budou malé.

„Marně jsem si lámal hlavu, jak se odtud dostat. Napsal jsem nejméně stovku výpovědí, ale ředitel je házel do koše, protože za mě neměli náhradu. Postupně mi došlo, že tady nemůžu jen tak tvrdnout, tak jsem si udělal atestaci z gynekologie,“ vzpomíná Pilka na začátky své kariéry v knížce Elita české medicíny.

Jeho osud tím byl jednou provždy předurčen. „Když přišel, byl to kluk z dědiny se spoustou sourozenců. Nesmírně férový, senzační člověk. Už v Přílepích začal mluvit o umělém oplodnění, jakoby to měl zítra začít dělat. Nevěřili jsme tomu,“ směje se Reimerová.

Pilka nakonec strávil na pomezí Hané a Valašska osm let, než se mu otevřel svět velké medicíny. V roce 1968 zvítězil v konkurzu a stal se sekundárním lékařem na I. gynekologickoporodnické klinice v Brně. Následoval strmý vzestup a v roce 1982 se díky němu narodilo první uměle počaté dítě ve východním bloku.

Do Přílep se prý několikrát vrátil, ostatně od roku 2000 trávil mnoho času v nedalekém Zlíně, kde budoval kliniku reprodukční medicíny.

„Byl tady ještě několik měsíců před svou smrtí, procházel se parkem. Myslím, že vzpomínal rád,“ dodává Reimerová. Pilka zemřel na podzim roku 2014.

Zámek je teď bez využití

Porodnice musela překonávat i trochu úsměvnou nepřízeň rodiček, jež odmítaly mít v rodném listě dítěte zapsanou vesnici.

Mezi známé osobnosti, které se za místo narození nestydí, patří fotbalový reprezentant a mistr Evropy do 21 let Zdeněk Grygera, trenér prvoligového fotbalového týmu Fastav Zlín Bohumil Páník nebo bývalý senátor Zdeněk Janalík.

Jenomže vývoj v medicíně šel dál a přílepská porodnice, stejně jako řada dalších malých zařízení, narazila na nedostatek specialistů. Zlom nastal s rozvojem anesteziologie, z níž se stal samostatný obor, avšak prostory historické budovy nedovolovaly růst.

Porodnice tady skončila v roce 1984, gynekologie o 10 let později. To bylo také naposledy, co měl zámek využití.

V současnosti patří obci a je na prodej. Několik zájemců tady zamýšlelo vybudovat zařízení pro seniory. Poslední úvahou je, že si ho obec nechá a vybuduje v něm komunitní centrum – tedy místo pro společenský sál, knihovnu, obecní úřad a zázemí pro spolky.