Po masivním náporu ve druhé polovině roku 2015, kdy do země přišlo podle oficiálních a upřesněných údajů 890 tisíc žadatelů o azyl, Berlín začátkem dalšího roku přijal novelu azylového zákona. Ta mimo jiné na dva roky dočasně pozastavila možnost přestěhovat se do Německa za příbuznými, kteří tu dostali jen doplňkovou ochranu. Avšak rodiny uznaných azylantů mohou přijíždět i nadále.
Dvouleté omezení pro příbuzné běženců z méně rizikových oblastí, kteří nesplňovali podmínky pro udělení statusu uprchlíka, vyprší příští rok v březnu. Právě poté lze očekávat nárůst dalších přesunů.
Ministerstvo zahraničí v odhadech počtu lidí, kteří by se poté chtěli dostat do Německa, vychází z toho, kolik víz pro slučování rodin už německé úřady udělily, společně s předpokladem, kolik osob ještě této možnosti může využít.
Počty ministerstvo zveřejnilo v odpovědi na dotaz listu Welt am Sonntag. Podle interní zprávy německé vlády z letošního dubna má na přesun do Německa nárok například přes 267 tisíc Syřanů.
Letos pod „horní hranicí“
Spolu s nimi však stále přicházejí také běženci. Ministerstvo vnitra počítá pro tento rok s tím, že do Německa přijde přibližně 180 tisíc uprchlíků a migrantů, kteří tu podají žádost o azyl. Tento počet je před letošními parlamentními volbami v září příhodně stanoven tak, aby nepřesáhl hranici dvou set tisíc osob, které bez platného povolení přijdou do země. Zavedení takzvané horní hranice dlouhodobě prosazuje Horst Seehofer, předseda bavorské CSU, která v Unii spolupracuje s křesťanskými demokraty (CDU) kancléřky Angely Merkelové.
Podle ministerstva vnitra přijaly německé úřady v první polovině letošního roku 90 389 žádostí o azyl. Počty přicházejících jsou od začátku letošního roku relativně stabilní: každý měsíc se jedná o zhruba 15 tisíc lidí, kteří v Německu požádají o azyl. Úřady však vyřídily během prvních tří měsíců letošního roku přes 222 tisíc žádostí, v celkovém počtu totiž byly zahrnuty i žádosti podané loni. Více než polovinu z nich, celkem 54 procent, pak zamítly jako nedůvodné.
Ti, kdo přijeli nebo v blízké budoucnosti přijedou na německé vízum v rámci slučování rodin, se do těchto statistik počítat nebudou. Úřady je ani nepovedou v záznamech jako běžence.
Rodinní příslušníci těch, kteří dostali azyl, už nemusí procházet azylovým řízením, a jejich počet se proto v souhrnných statistikách neprojeví. Kolik uznaných azylantů a dalších lidí s nižším stupněm ochrany včetně jejich příbuzných v zemi nyní je, to však německé úřady v souhrnných číslech zatím nezveřejnily.
Posily na německá zastoupení
Bez ohledu na dočasné pozastavení slučování rodin v případě běženců s nižším stupněm ochrany mohou jejich příbuzní i nadále žádat o víza, čekací doba se pohybuje od tři čtvrtě roku po celý rok.
Německá zahraniční zastoupení zejména v blízkovýchodních státech sousedících se Sýrií jsou proto přetížená. Migrační nápor z podzimu roku 2015 totiž způsobil i masový nárůst žádostí o víza rodinných příslušníky těch, kdo už v Německu jsou.
I proto německé ministerstvo zahraničí plánuje, že do konce letošního roku pošle na svá blízkovýchodní zastoupení posily, které by se věnovaly výhradně vyřizování žádostí o sloučení rodin. V roce 2015 úřady udělily 25 tisíc víz tohoto typu, v roce 2016 jich bylo už dvakrát tolik. Za první měsíce letošního roku jich vydaly 17 tisíc.
Kvůli uprchlické krizi přestavěli Němci letištní hangár na ubytovnu:
