„Kdo opírá svůj stát o zbraně žoldnéřů, nikdy nebude pevný v sedle,“ napsal kdysi slavný stratég Niccoló Machiavelli. Od dob renesančního teoretika se sice mnohé změnilo, ale najímání vojáků, kteří nebojují za ideály, nýbrž kvůli zisku, přetrvalo. Fenoménem dnešní doby je pak privatizace ochrany, jež má stát zajistit svým občanům, do rukou firem.
Podle politologa a bezpečnostního analytika Petera Singera se kontroverzní praxe rozmohla a najaté bezpečnostní firmy už operovaly ve více než padesáti státech, na každém kontinentu s výjimkou Antarktidy.
Spojené státy se řadí k zemím, které mají se soukromými bezpečnostními firmami bohaté zkušenosti. Služby moderních žoldáků kupoval ve válce v Iráku například prezident George W. Bush a jeho republikánský následovník Donald Trump se možná vydá stejnou cestou. Poradci prezidenta už totiž podle listu The New York Times oslovili dva byznysmeny, aby vypracovali alternativní plán pro americké operace v Afghánistánu, který by nezahrnoval příslušníky pravidelných ozbrojených jednotek.
Pentagon si razí svoje
Pentagon přitom nedávno přislíbil posílit misi v Afghánistánu o dodatečné čtyři tisíce mužů, kteří mají sloužit především jako poradci a instruktoři. Trumpův okruh blízkých by však v Afghánistánu raději využil služby soukromých firem místo amerických vojáků. Podle listu se tenhle nápad zrodil v hlavách vrchního stratéga Bílého domu Steva Bannona a Trumpova zetě Jareda Kushnera.
Muži už oslovili zakladatele společnosti Blackwater Worldwide Erica Prince a šéfa firmy DynCorp International Stephena Feinberga – obě firmy kdysi spolupracovaly s Bushovou administrativou. Nápad privatizovat v současné době bezpečnost v Afghánistánu se však zásadně nelíbí válečnému veteránovi a ministru obrany Jimu Mattisovi, který si ideu vyslechl, ale hned ji odmítl.
Podle The New York Times to svědčí o hlubokých rozporech mezi generály na vysokých postech administrativy a civilními poradci Trumpa. Už samotný nápad s nahrazením vojáků žoldáky totiž vyvolává etické otázky, obzvláště v případu Prince.
Křižák v Iráku
Firma, kterou bohatý dědic z Michiganu v roce 1996 založil, měla původně jen cvičit střelbu na území USA. Ambice bývalého mariňáka však rostly a zlom nastal po 11. září se začátkem americké „války proti terorismu“. Armáda najednou rychle potřebovala vycvičené muže na nové rozsáhlé operace a Prince byl ochotný je poskytnout.
Agentura Blackwater se tak prakticky obratem stala prodlouženou rukou amerických tajných služeb v Afghánistánu. Rozsah jejího nasazení dodnes není úplně jasný, ale o pár let později už byla firma hlavním smluvním partnerem Spojených států v Iráku, kde její zaměstnanci chránili Koaliční provinční správu v Bagdádu.
Masakr v IrákuPŘESTŘELKA: Irák chce soud s žoldáky FBI: Blackwater střílel bezdůvodně DŮSLEDEK: Žoldáci si vyslechli obvinění |
Prince, který je známý svou hlubokou vírou v Boha a Ameriku, vedl podle bývalých zaměstnanců firmy v Iráku křesťanské tažení proti muslimům. Podle jednoho z nich se tehdejší šéf považoval za „křesťanského křižáka, jehož úkolem je zničit muslimy a smést islám z povrchu země,“ citoval jeho výpověď web The Economist. Prince údajně schválně posílal do Iráku jen muže, kteří sdíleli jeho přesvědčení a využili každé příležitosti, aby mohli zabíjet Iráčany.
Firma Blackwater se bránila, že její muži používají násilí jen v „mizivé, skutečně mizivé části“ případů. Statistiku ozbrojených potyček však nezveřejnila. Společnost DynCorp, s níž tehdy v Iráku působila, však hlásila 32 přestřelek v roce 2005 a dalších deset v roce následujícím. List The New York Times přitom s odkazem na vládní zdroje tehdy uvedl, že počet násilných akcí, do kterých byli zapleteni zaměstnanci Blackwateru, byl minimálně dvojnásobný než u DynCorpu.
Irák se ale také stal pro Blackwater osudným. V roce 2007 tu došlo k jedné z nejkontroverznějších akcí firmy. Letos 16. září to bude přesně deset let od momentu, kdy její zaměstnanci zavraždili v Bagdádu skupinu až sedmnáct civilistů (čísla se podle zdroje liší – pozn. red.). Konvoj čtyř vozidel žoldáků vjel v pravé poledne na náměstí ve čtvrti Mansúr a z dosud neobjasněných příčin začali žoldáci pálit okolo do neozbrojených civilistů.
Vrak vozu na náměstí v Bagdádu, kde útočili zaměstnanci firmy Blackwater. (18. 9. 2007)
Vojáci na patrole v Bagdádu. (17. 9. 2007)
Firma se musela zodpovídat před vyšetřovateli, ale Prince tvrdil, že jeho muži neudělali nic špatně. Podle něj se jen bránili. Dodnes je přesvědčený, že jeho firma se stala obětí politicky motivované kauzy. „Pohybující se politické tektonické desky rozdrtily mou společnost jako součást partijního divadelního představení,“ napsal Prince ve svých pamětech v roce 2013.
Zpátky do sedla
Incident vedl k postupnému úpadku společnosti, která si jen během tří let války v Iráku přišla na 830 milionů dolarů, což odpovída téměř devatenácti miliardám korun. Ve snaze vymanit se ze stínu minulosti se několikrát přejmenovala a dnes vystupuje pod názvem Academi. Sám Prince unikl z Blackwateru relativně nepoškozený. V roce 2010 firmu prodal a přestěhoval se do Abú Dhabi, kde vlastní novou společnost Frontier Service Group, která se zaměřuje na něco, co Prince definuje jako „expediční logistiku“. Podle svých stránek zajišťuje společnost bezpečnost, logistiku a pojištění.
TalibanŠvýcarská nevládní organizace ACAPS, která se situaci v zemi dlouhodobě věnuje, tvrdí, že radikální islamistická organizace Taliban má v Afghánistánu 50–60 tisíc přívrženců. Prakticky zpět pod svou kontrolou má tradiční bašty v provinciích Hílmand, Uruzgán či Kandahár. A objevuje se i v dříve relativně klidných oblastech. Kromě Talibanu stojí ale Afghánci i proti novému nepříteli takzvanému Islámskému státu. Podle odhadů ACAPS může jít o tisíc až dva tisíce bojovníků, kteří se opevnili hlavně v provincii Nangarhár. |
Ambice ve Spojených státech však Prince nevzdal. V průběhu následujících let se mu podařilo vytvořit vazby na newyorského realitního magnáta Donalda Trumpa. V administrativě současného šéfa Bílého domu úřaduje jeho sestra Betsy de Vosová, která vede resort školství.
Spolu se sestrou byli štědrými sponzory Trumpovy kampaně, do které přispěli až čtvrt milionu dolarů. Podle webu Bloomberg chodil tehdy Prince do Trump Tower v New Yorku a dával Trumpovu týmu rady týkající se tajných služeb a bezpečnostní problematiky.
V lednu, pár dní před inaugurací nového prezidenta, se pak měl sejít na Seychellách s Rusem, který má blízké vazby na šéfa Kremlu Vladimira Putina. Informoval o tom list The Washigton Post s tím, že Prince vystupoval na schůzce jako neoficiální vyjednavač pro Trumpa. Měl tak zajistit neoficiální spojení mezi ruským a americkýcm prezidentem.
Celé setkání bylo přitom podle listu v režii Spojených arabských emirátů (SAE), kde si Prince jako dlouholetý rezident vybudoval síť vazeb. Trumpova administrativa se však od setkání distancuje. Podle mluvčího prezidenta Seana Spicera neměl Eric Prince v Trumpově týmu žádnou roli.
Přesto měl Prince vazby na Trumpova důvěrníka Steva Bannona. Objevil se v několika pořadech na rádiu Breitbart i na stejnojmenných webových stránkách, které Bannon dříve vedl. Nikdo přitom nepochybuje o vlivu, který Bannon na prezidenta má.
Mattis slíbil prezidentovi, že mu do konce měsíce předloží novou, širší strategii pro Afghánistán. Jak Mattis tak McMaster se však kloní spíše k posílení amerických vojsk v Afghánistánu v boji proti postupu radikální organizace Taliban.
Posila NATO
Spojené státy nedávno přislíbily své vojáky Severoatlantické alianci, jejíž afghánská mise Resolute Support (Rozhodná podpora) čítá přibližně 13 500 příslušníků včetně více než dvou stovek českých vojáků.
Je to však jen zlomek z množtví jednotek, jež v zemi působily ještě před pár lety. NATO totiž na sklonku roku 2014 stáhlo prakticky všechny síly, ukončilo bojové operace proti Talibanu i dalším skupinám a bezpečnost země předalo do rukou afghánské armády a policie. Pod hlavičkou nové mise Resolute Support setrvává v zemi několik tisíc vojáků, kteří afghánským bezpečnostním složkám poskytují především poradenství a výcvik (více zde).
Ačkoliv Mattis nyní nesouhlasí s tím, aby se Spojené státy spoléhaly na služby bezpečnostních firem, nelze vyloučit, že změní názor. V dobách, kdy sloužil v armádě, podporoval jejich omezené zapojení. „Nikdo by neměl zmenšovat jejich roli. Je to drahé, ale jsou místa a čas, kdy jsou nám smluvní síly k dobru, abychom nemuseli posílat uniformovanou armádu na tréninkové mise nebo hlídky,“ řekl v roce 2012 Mattis v senátu.
Spojené státy chtějí do Afghánistánu vyslat tisíce mužů:
16. června 2017 |
