„Výška objektů je vnímána jako faktor zvyšující požární nebezpečí. Zjednodušeně lze říci, že čím vyšší budova, tím častější kontroly,“ řekl iDNES.cz náměstek pražských hasičů pro prevenci Jiří Hošek.
„Výška budovy je jen jeden z mnoha faktorů, který se projevuje na požární bezpečnosti budov. Materiálové vlastnosti konstrukčních prvků také hrají svojí roli. Železobetonové panely jsou z pohledu požární bezpečnosti dobrý materiál,“ odpověděl Hošek na otázku ohledně bezpečnosti panelových domů.
Pokud se v Česku mluví o výškových budovách, rozdělují se do tří kategorií. Do čtyř nadzemních podlaží se budova považuje za nízkou. Do sedmi podlaží je první kategorie výškových budov, následují stavby do 15 podlaží a nakonec ty od 16 podlaží výše. Do třetí kategorie v Česku spadá zhruba 56 budov.
Požár Grenfell Tower |
Hasiči upozornili, že se požární dozor může provádět jen ve společných prostorách domu, tedy například chodbách a schodištích. Z tohoto hlediska většina českých věžáků a vyšších budov kontrolami prošla.
„Jsme na tom velmi dobře. ‚Londýn‘ u nás prostě nehrozí,“ řekl iDNES.cz mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Na některé problematické budovy ovšem nedávno upozornili hasiči z Moravskoslezského kraje (více čtěte zde).
Podle Hoška je důležité, aby byla zajištěna úniková cesta pro všechny obyvatele domu. Řada panelových domů však kvůli zlodějům zamyká hlavní vchody. Hošek v takovém případě radí konzultovat situaci s odborníkem, případně aby bylo možné zamčené dveře zevnitř otevřít bez použití klíče.
České budovy jsou před ohněm zabezpečeny, říká asociace
K otázce šíření požárů přes venkovní zateplení se na konci června vyjádřila Asociace výrobců minerální izolace. Podle ní jsou výškové budovy v Česku zabezpečené proti požáru dobře, zejména od srpna 2016, kdy začala platit revidovaná protipožární norma.
„Protipožární předpisy v Česku jsou ve srovnání s většinou evropských zemí na velmi dobré úrovni. Typickým příkladem je norma upravující využití hořlavých materiálů na výškových budovách, která byla v ČR zpřísněna loni v létě. Pokud by opláštění londýnského obytného domu Grenfell Tower bylo zhotoveno podle současné české protipožární normy, tak by k takové tragédii pravděpodobně nedošlo,“ uvedla asociace na svém webu.
Od loňska se musí u zateplovaných budov aplikovat širší požární pásy z minerální izolace. Pásy se musí umístit nad sokl (část mezi povrchem a přízemím) a dále nad okna a atiky domů včetně nejvyššího podlaží, aby se snížilo riziko vzplanutí střech. U rodinných a jednopodlažních domů taková opatření nejsou nutná.
Požár Grenfell Tower v Londýně:
