Že nelze ošálit čas? Roger Federer se snaží a jde mu to báječně. Po loňské půlroční pauze válí snad nejlépe v kariéře; na to, že mu 8. srpna bude 36 let, ukazuje pouze jeho rodný list, nikoli tenisové výkony.
„Jsem velmi šťastný, že mi mé tělo po celý rok dovoluje takové věci,“ pronesl poté, co ve čtvrtfinále v Londýně zdolal Kanaďana Raonice.
Sklízel pochvaly, radoval se z přízně fanoušků. Hrál a vyhrál. Jaký to rozdíl proti dalším třem velikánům, s nimiž tvoří fantastické kvarteto. Rafael Nadal vypadl v Londýně velmi brzy, Novak Djokovič a Andy Murray se loučili ve čtvrtfinále, stíháni zdravotními potížemi.
„Doufám, že se Andy a Novak dají do kupy už pro betony. A jsem si jistý, že Rafa bude zpět velmi silný,“ nezapřel v sobě gentlemana.
Jeho loňská přestávka se zpětně jeví jako bezvadný tah. Zatímco ostatní z kolotoče tenisové lopoty nesesedli ani na chvíli, Federer se vrátil tak, jako by mu v ústraní podali elixír mládí. „Po třicítce je třeba si uvědomit, kolik člověk odehrál tenisových zápasů - a kolik naopak dopřál tělu volna. Bylo toho moc, bylo toho málo?“ líčil Federer. „Je třeba najít rovnováhu.“
On to zvládl. A raduje se: „Vychází mi to. Občas si potřebuje odpočinout nejen tělo, ale také mysl. Jenže na druhou stranu nikdy nevíte; není psáno, že co zabralo u mě, bude fungovat také u ostatních. Já jsem rozhodně moc šťastný za to, že mě první operace potkaly až daleko po třicátinách.“
Spíš teď ve Wimbledonu přistane létající talíř, než abyste našli někoho, kdo nepovažuje za ústředního favorita právě Federera. Taková role jej netrápí, je s ní za svoji kariéru dostatečně sžitý. A naopak vyhlíží tak trochu jiný konec turnaje.
„Je fajn vidět v této fázi turnaje i jiné tváře,“ řekl. „U Marina Čiliče jsem tipoval, že by ve Wimbledonu letos mohl dojít daleko - a tenhle odhad vychází. Sam Querrey tu loni dokázal porazit Djokoviče. A Tomáš Berdych? To je můj velmi dobrý kamarád. A už tady byl jednou ve finále,“ připomněl dosud největší úspěch kariéry českého čahouna.
Zdvořilost, respekt, pokora, tohle je Federerovo klasické vystupování. Ale nikdo včetně zbylých tří semifinalistů nepochybuje, kdo je tu šéf.
„Plánem mojí přípravy bylo, abych se druhý týden Wimbledonu cítil co nejlépe. Abych byl upřímný, docela to vychází,“ usmál se. „Ostatní kluci všichni nabízejí velké příběhy. Ale já jsem šťastný hlavně za to, že můj sen žije dál.“
Může ho v pátek ukončit Berdych?
