Filmové Vary 2017
Sledovat další díly na iDNES.tvNezapřeli svůj sklon k sociálním tématům a Loach dokonce přidal svou vizi „společného vlastnictví s demokratickou kontrolou.“
Režisér, který už koncem 60. let vyhrál ve Varech se snímkem Kes a od té doby sbírá ceny od Benátek přes Cannes po Berlín, shrnul i svou profesní dráhu v politickém duchu. „Za vlády Železné lady přišel velký tlak na pracující, klesal vliv odborů i mzdy, média přijala pravicový pohled. Nebyl jsem sice v exilu, ale těžko jsem mohl točit totéž co předtím. Udělal jsem pár televizních dokumentů o odborech, které se nikdy nevysílaly,“ líčil tvůrce děl Já, Daniel Blake, Jmenuji se Joe nebo Sladkých šestnáct let.
K nynějšímu odchodu Velké Británie z Evropské unie prohlásil, že je brexit složitější, než navenek vypadá. „I řada lidí z levice je rozpolcená. Chceme sdílet Evropu, ovšem Evropská unie nahrává velkým korporacím a omezuje pracující. Pokud pravice zůstane u moci, pracovní síla ještě zlevní. Teď nastal klíčový moment, aby se levice vzchopila a vrátila k myšlence společného vlastnictví, ovšem pod demokratickou kontrolou,“ vykládal Loach.
Narozdíl od Stonea si však byl vědom, že postsocialistický blok může jeho nadšení chápat jinak. „Film Země a svoboda, který vypráví o občanské válce ve Španělsku, kdy se proletariát celé Evropy spojil proti fašismu, chápeme my jako protistalinský. Vy ho tu vnímáte naopak jako prostalinský. To je ironie dějin,“ prohlásil Loach.
Laverty potvrdil, že si společně vybírají látky, které považují za důležité. „To jsem se od Kena naučil - a taky umění naslouchat,“ chválil scenárista režiséra. Ale největší poklonu složil karlovarské přehlídce: „Projeli jsme spolu hodně festivalů, ale nikde s námi nezacházeli tak skvěle jako tady,“ děkoval.
