Tato zelenina a ovoce nesplňují poměrně přísné a podrobné normy buď evropské, či české, anebo přímo vytvořené jednotlivými obchodními řetězci. Jinak je v pořádku a chuťově či zdravotně stejná jako ta „normální“. Pokulhává jen její vzhled. Obchody, které ji dnes u nás nabízejí, si ji proto nazvaly po svém jako „dokonale nedokonalou“ (Tesco), „neobyčejnou“ (Penny) či „ošklivou“ (rohlík.cz).
Co může způsobit kámen
Po pravdě řečeno, pro běžného spotřebitele, je někdy rozdíl mezi ní a normou neviditelný. Rozdílu si lze ještě tak všimnout u mrkve, „ošklivka“ je většinou více zahnutá a větší než rovné svíčky prodávané volně či ve svazcích. Brambory jsou někdy malinké kuličky, ale jindy je velikost klasická, a jestli mají skvrny, které normální brambory nemají, laik odhalí jen těžko.
„Některá mrkev nenarostla úplně přesně rovná, protože při růstu narazila v půdě třeba na kámen. A to, že by měla skončit někde na hnojném platu, je nám jako pěstitelům líto,“ říká obchodní ředitel Odbytového družstva Polabí Petr Štefko.
A připomíná, že i na nestandardní zeleninu byly vynaloženy náklady na energie, lidskou práci, na pěstování či naftu jako na tu krásnou. Takže to, že nyní dodávají i tuto zeleninu nebo její část do Teska, jim pomáhá i ekonomicky vylepšovat výsledek.
Výhodná je koupě ošklivých mrkví, brambor či jablek i pro zákazníka. Vždy jsou totiž levnější než klasika.
Řetězce začínají prodávat plody s vadami. Vyjdou levněji a chutnají stejně |
„V nabídce máme ‚ošklivou‘ karotku, brambory, které jsou o zhruba 25 procent levnější než jejich krásnější kolegyně,“ popisuje mluvčí on-line řetězce rohlík.cz Michala Gregorová. V Tesku, které ji v Česku začalo před rokem prodávat ve dvanácti obchodech, nyní už ve 23, jde o slevu dvacet procent. V Penny činí sleva minimálně deset procent a po krátké přestávce se nyní bude postupně dle sklizně prodávat devět druhů.
Všechny zúčastněné řetězce hlásí o nedokonalou zeleninu a ovoce celkem velký zájem. U rohlík.cz je už aktuálně čtvrtina všech mrkví či brambor na něm prodaných právě těch nedokonalých.
Za rozvířením zájmu o „křivou“ produkci v posledním roce stojí hlavně organizace Zachraň jídlo, snažící se, jak název napovídá, zamezit plýtvání potravinami. Podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN se až dvacet procent zemědělské produkce nedostane ke spotřebiteli kvůli přísným nárokům na vzhled. Tomu odpovídají i odhady zemědělců, které spolek Zachraň jídlo nasbíral během dvou let a desítek rozhovorů se všemi zúčastněnými stranami.
EU za to nemůže
Obří systém norem a požadavků na ovoce a zeleninu přitom zákazník nevidí a i obchodní řetězce a zemědělci jsou z něj ochotni poodhalit jen kousky.
Na úrovni Evropské unie je dnes přesně stanoveno, co má prodejce plnit, jen u deseti druhů ovoce a zeleniny. Konkrétně jde o jablka, citrusy, kiwi, saláty, broskve (a nektarinky), hrušky, jahody, papriky, hroznové víno a rajčata.
Bašta z křivé zeleniny. Lidé si pochutnali na jídle, jež řetězce nechtějí |
Zbývající přesné standardy na dalších 26 výpěstků zrušila Evropská komise v roce 2009, včetně tolik kritizovaného tvaru okurek. To však neznamená, že by křivé okurky zaplavily české obchody a farmářům se ulevilo. Podrobný a tajný systém parametrů, co má které ovoce či zelenina plnit, totiž mají samy obchodní řetězce a bez nich se obejde jen málo velkých zemědělců.
„Každý řetězec má vlastní nastavení. Některé třeba neberou jablka od kalibru 60 milimetrů, některé ano,“ přibližuje i Štěpán Chára z Bohemia Apple, jednoho z největších producentů jablek. A jak dodává Petr Štefko: „Specifika řetězců jsou samozřejmě různě přísná a některé mají nulovou toleranci, což u něčeho, co se pěstuje na polích a nevyrábí ve šroubárně, není mnohdy jednoduché.“
Jak poodkrývá mluvčí Penny Marketu Monika Lebedová, tak inspektoři kvality kontrolují příjem ovoce a zeleniny na každém jejich centrálním skladu. Odebírají kontrolní vzorky a zaměřují se na vady těžké (hniloba, plíseň, poškození škůdci) a lehké (povrchové vady, barevnost, kalibr, tedy příčný průměr).
„Dále měříme parametry jako kalibr některých druhů jablek, citrusů, rajčat, množství cukru u citrusů, melounů a ananasů a obsah šťávy třeba u citrusů. Podle dosažených hodnot a kvantifikace vad se rozhoduje, zda bude zboží přijato a dále nabízeno zákazníkům, nebo vráceno dodavateli,“ popisuje Lebedová.
Obchodníci sice tvrdí, že zpět se dodavatelům vracejí jen jednotky procent zboží, z odpovědí zemědělců se zdá situace dramatičtější.
Otázkou je, zda dojde k většímu rozšíření prodeje „nedokonalé“ zeleniny. MF DNES oslovila i všechny další řetězce a minimálně Kaufland, Lidl a Globus se k takovému kroku moc nechystají.
„S tématem esteticky nevyhovujícího ovoce je úzce spjata otázka, zda jsou zákazníci ochotni toto zboží nakupovat. Naše mnohaletá obchodní zkušenost ukazuje, že zákazník vybírá především takové zboží, na které je zvyklý a které odpovídá jeho představám o estetice a kvalitě,“ uvedla Renata Maierl, mluvčí Kauflandu.
„Již před časem jsme křivou zeleninu zkoušeli pilotně prodávat v několika vybraných hypermarketech a zájem byl překvapivě mizivý a setkávali jsme se spíše s negativními reakcemi,“ uvedla Pavla Hobíková za hypermarkety Globus. Zároveň ale dodává, že od některých zemědělců odebírají v rámci dlouhodobé spolupráce všechnu produkci.
Sociologický ústav však loni provedl výzkum veřejného mínění a potvrzuje, že zájemci o „křivou“ zeleninu a ovoce se najdou. Při zachování stejné ceny si tu dokonalou vyberou dvě třetiny české veřejnosti. „Vysvětlit zákazníkovi princip, proč je dobré si takovou zeleninu a ovoce kupovat, je klíčové pro pochopení a pro vytvoření poptávky,“ říká na to Anna Strejcová, která se touto problematikou v Zachraň jídlo zabývá.
Cestou pro prodej nevyhovující produkce jsou i jiné kanály než obří řetězce. Některé velkoobchody sice normy obchodníků přebírají, ale najdou se i takové, co berou i nedokonalé výpěstky. Ty pak končí třeba ve večerkách. V neposlední řadě nejsou krásou limitované ani farmářské trhy. Potíž je ale v tom, že jsou oba tyto kanály v menšině. Z rozhovorů Zachraň jídlo se zemědělci vyplynulo, že dodávají skoro čtyři pětiny své produkce do řetězců.
Když se zemědělci v obchodech neuchytí, musí si poradit jinak. Jablka a další ovoce mohou skončit v moštu, nebo pokud splní kritéria na pesticidy a další látky, v přesnídávkách. Křivé kousky zeleniny nejčastěji končí v mražených směsích.
Řetězce začínají prodávat ovoce a zeleninu s vadami na kráse. Vyjde levněji a chutná stejně jako bezchybné kousky.
