Drahoš by nejmenoval vládu závislou na KSČM. 2600 migrantů není problém, řekl

  • 1911
Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš jednoznačně řekl, že by jako hlava státu nejmenoval vládu, která by závisela na hlasech poslanců komunistické strany. „Ne,“ odvětil na tuto otázku, kterou dostal při setkání Kolegia Paměti národa v pražské Lucerně. Kladně se vyjádřil k možnosti přijmout 2 600 uprchlíků podle kvót.

Na otázku k řešení migrační krize nejprve řekl, že není řešením vzít do Evropy všechny, kdo se do ní snaží dostat, ale pomáhat v zemích, odkud migranti do Evropy míří. I když to nebude levné. „Právě proto, aby tady mohly klidně žít naše děti,“ prohlásil prezidentský kandidát.

Jak čelit migraci a teroru? Z uchazečů o Hrad u čtenářů vyhrál Drahoš

„Přijmout tady nějakých 2 600 z bezpečnostního hlediska prověřených uprchlíků nebo migrantů by neměl být žádný problém. Samozřejmě po zkušenosti z minula si kladu otázku, kolik by jich tady vlastně zůstalo,“ řekl Drahoš.

„Otázka je, jak budou po jedněch migračních kvótách následovat další. Určitě v desetimilionovém množství nemůže být problém mít tady, myslím, že podle těch kvót, ke kterým jsme se zavázali, že to je asi dva tisíce, dva a půl tisíce migrantů, ale to ten problém neřeší,“ prohlásil Drahoš.

Česká vláda přitom před pár dny rozhodla, že už Česko nepřijme jediného uprchlíka podle kvót Evropské unie. (podrobnosti zde) Evropská komise se kvůli tomu rozhodla zahájit řízení s Českou republikou (více zde).

Měli právo se postavit režimu, řekl o bratrech Mašínech

Kladně se vyjádřil o bratrech Mašínech. „Každý má právo na odpor totalitnímu režimu. Měli právo se postavit totalitnímu režimu,“ řekl Drahoš na adresu bratří Ctirada a Josefa Mašínových, kteří při útěku z komunistického Československa v padesátých letech se zbraní v ruce zabili několik lidí a názor na ně dosud rozděluje českou veřejnost.

Drahoš dostal i hypotetickou otázku, jak by se zachoval v únoru 1948, pokud by byl v roli bývalého prezidenta Edvarda Beneše a měl rozhodnout o demisích ministrů demokratických stran. „Jsem člověk, který je bojovník. Troufám si říci, že bych ji nepřijal,“ řekl Drahoš a sklidil potlesk přítomných.

Referendum o setrvání v EU by Drahoš nevyhlásil

Jako prezident by bývalý šéf Akademie věd nevyhlásil referendum o tom, zda má Česko zůstat v Evropské unii, i kdyby to vláda chtěla.

„O některých věcech se nemá rozhodovat referendem,“ opáčil Drahoš na dotaz Mileny Vicenové, bývalé ministryně zemědělství ve vládě Mirka Topolánka a později stálé představitelky České republiky při Evropské unii.

Naopak současný prezident Miloš Zeman před pár dny řekl, že by byl referendum o Czexitu podpořil, aby rozhodli sami občané. Zeman tvrdí, že by v něm ale hlasoval pro setrvání Česka v Unii (více čtěte zde).

Průzkum: Drahoš by ve druhém kole prezidentských voleb porazil Zemana

Zatímco Zeman je pro zrušení sankcí vůči Rusku, Drahoš řekl, že putinovské Rusko nepovažuje za demokratický stát, sankce vůči němu by nerušil a okupací Krymu byla podle něj Ruskem flagrantně porušena mezinárodní dohoda, kterou v roce 1994 podepsali v Budapešti ruský prezident Boris Jelcin, ukrajinský Leonid Kučma, americký prezident Bill Clinton a britský premiér John Major. Ukrajina v něm slíbila, že se vzdá jaderného arzenálu a dostala za to od Ruska garanci svých hranic.

S tibetským dalajlámou by se jako prezident Drahoš setkal, kdyby s tím souhlasila vláda, se kterou by rád spolupracoval. Stejně tak by se zachoval v případě pozvání na výroční setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení.

„Mám ambici účelově nerozdělovat společnost,“ řekl Drahoš k tomu, jaká je jeho představa o způsobu výkonu prezidentského mandátu. Podle průzkumu společnosti Median by měl šanci porazit ve druhém kole prezidentské volby současného prezidenta Miloše Zemana. (více zde) Zatím Drahoš nasbíral přes 30 tisíc podpisů, potřebuje jich stejně jako další kandidáti padesát tisíc.

Jiří Drahoš oznámil kandidaturu letos v březnu:

28. března 2017


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue