Zatím je jasné jenom to, že malí chovatelé mají povinnost hlásit hlásit počty prasat, které chovají. „To není žádná novinka, pokud chováte víc než dva kusy zvířat, jste povinni je nahlásit do ústřední evidence Českomoravské společnosti chovatelů,“ upozorňuje Eliška Žáková ze Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě.
Hlavní příznaky moru u prasat
|
Z toho vyplývá, že obrovské množství lidí, kteří ve svém chlívku chovají jednoho nebo dva čuníky na výkrm, nejsou nikde organizováni. Ale i jich se může problém, který vznikl na Zlínsku, v případě rozšíření nemoci týkat (více o nálezu nakažených divočáků na Zlínsku zde).
Státní veterinární správa zatím (vzhledem k čerstvosti situace) vydala jen velmi všeobecná doporučení, vyplývající z logiky toho, jak se nákaza šíří.
Chovatelé hospodářských zvířat by měli dodržovat ve svých chovech zásady biologické bezpečnosti, to znamená, že by měli zamezit vniknutí divokých prasat do areálu hospodářství, případně jejich kontaktu s krmivem a stelivem.
To vypadá na první pohled jako snadné, ale jsou oblasti, kde jsou divoká prasata opravdu přemnožena a nákaza by se do domácího chovu mohla přenést i tím, že v přírodě šlápnete omylem do prasečího lejna a roznesete nákazu do svého chovu. Proto by se měly přístupové cesty vysypat desinfekcí, nebo vyměnit obuv před vstupem do chlívku tak, aby nedošlo ke kontaminaci.
Výskyt afrického moru prasat v Evropě v roce 2016. Klikněte pro podrobnosti.
Státní veterinární správa také doporučuje, aby se i v malých chovech respektoval zákaz používání kuchyňských odpadů ke krmení zvířat. To se obecně ve větších chovech dodržuje a kontroluje, ale malochovatelé pomyje a zbytky z kuchyně běžně zkrmují. Přitom je důležité si uvědomit, že se africký mor prasat šíří prostřednictvím kontaminovaných potravin.
„Krmení prasat zbytky potravin je sice i za běžného stavu zákonem zakázáno, momentálně je ale dodržování tohoto zákazu ještě mnohem důležitější dokonce i v malochovech,“ radí Svaz chovatelů prasat. Jde o to, že pro lidi je sice africký mor prasat neškodný, ale v málo tepelně upravených potravinách se může šířit dál. Navíc – i kdybyste si byli jistí, že jste dodrželi všechny zásady opatrnosti, nemoc se přenáší i klíšťaty.
V případě, že už pojmete podezření, že není prasátko v pořádku, je třeba neprodleně volat krizové linky Státního veterinárního ústavu (jejich přehled podle krajů zde), které jsou přístupné 24 hodin denně. Veterinář pak po odebrání vzorků může určit, zda se jedná o běžnou nemoc, či o smrtící mor.
V České republice se africký mor prasat nikdy nevyskytoval. Vakcinace prasat proti této nákaze neexistuje. V Evropě se dlouhodobě africký mor vyskytuje na Sardinii. Jedná se však o izolovanou lokalitu, odkud se nákaza dále nešíří. V roce 2008 byl africký mor prasat potvrzen v Azerbajdžánu. Odtud se nákaza postupně šíří přes Rusko, až v letošním roce byla potvrzena v Litvě, z čehož vyplývá reálné nebezpečí i pro Českou republiku.
Podle posledních informací Státní veterinální správy ze středy 28. 6. 2017 ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád informoval o tom, že po jednáních s Evropskou komisí dojde od pondělí 3. 7. 2017 k rozšíření takzvané zamořené oblasti z původního desetikilometrového okruhu na celý okres Zlín.
Zároveň bylo zřízeno Celostátní krizové centrum tlumení nákazy a jeho jednání bude probíhat již tento pátek 30. 6. Zde se budou řešit další problémy související se současným výskytem afrického moru prasat.
