Infocentrum na Eliščině nábřeží funguje teprve od října 2015. Viníkem extrémního znečištění techniky je jedna ze dvou stavebních firem, které v domě po otevření centra pracovaly. Vinu však vzájemně svalují na sebe, a tak hradecká radnice úklid zaplatila z vlastní kasy.
Cena za čištění zařízení, které nebylo v provozu ještě ani dva roky, vyšplhala na 553 tisíc korun. Z toho téměř polovinu dělalo jen vypulírování multimediální koule, která měla pořizovací hodnotu pěti milionů (o tamní technice čtěte zde).
„Koule se na odborné vyčištění musela odvézt až k výrobci do Anglie. Nechali jsme si od dodavatele technologií udělat cenovou nabídku, a ta byla vyčíslena takto, i když se nám to také zdálo drahé,“ říká Miroslav Franc, ředitel Hradecké kulturní a vzdělávací společnosti Adalbertinum, která pod sebou hradecká infocentra sdružuje.
Město by přišlo o záruku
Technici museli zároveň rozmontovat počítače a infopanely, které odváželi na vyčištění do dílen v Praze.
„Dodavatel nám pohrozil, že pokud se technika nenechá profesionálně vyčistit, sníží se tím životnost komponentů a nebude nám na to platit záruka,“ vysvětlil Franc, proč se rozhodli na práce za víc než půl milionu korun přistoupit.
Problém se silným znečištěním nastal při jedné ze stavebních akcí, které se v objektu konaly. Po otevření infocentra jedna stavební firma dodělávala práce v objektu a zároveň tamní sdružení vlastníků bytů nechalo na domě udělat novou fasádu. Obě akce s sebou přinesly zvýšenou prašnost.
Firmy se však mezi sebou nedokázaly dohodnout, která z nich technologie tak silně znečistila, vinu přehazovaly jedna na druhou. Pokud by to chtělo město rozseknout, muselo by se obrátit na soud, k čemuž nepřistoupilo.
„Bohužel se nedal a nedá jednoznačně prokázat jejich podíl na znečištění. Vymáhání nákladů spojených s čištěním techniky a případný soudní spor by byly velmi komplikované a prakticky bez šance na úspěch,“ zdůvodnil mluvčí magistrátu Petr Vinklář, proč se město rozhodlo škodu uhradit ze svého. „Použily se finance ze souhrnné rozpočtové rezervy města,“ dodal.
Infocentrum na Eliščině nábřeží vyvolávalo kontroverze ještě před svým vznikem. Je v budově navržené architektem Janem Kotěrou, jejíž přestavbu hradečtí aktivisté v čele s uznávaným historikem umění označili za necitlivou (psali jsme zde).
Provokovala také již zmíněná multimediální koule, za kterou město zaplatilo pět milionů korun. Byť tvůrci projektu slibovali interaktivní využití zařízení, slouží pouze jako drahá promítačka obrázků Hradce či sluneční soustavy.
Přestavba prostor bývalé dětské knihovny v moderní infocentrum, jež hradecká radnice ráda přirovnávala k tomu v New Yorku, stála zhruba 40 milionů korun, z čehož asi 24 milionů přispěla Evropská unie.
A tam vznikl další problém. Fond, z nějž město peníze čerpalo, totiž nesměl sloužit k financování projektů spojených s cestovním ruchem (o paradoxu čtěte zde).
Magistrát to proto udělal po svém a prostor na nábřeží označil za infocentrum pouze pro Hradečáky, kteří si tam mají chodit vyzvedávat vstupenky na kulturní akce nebo si dobíjet kartičku na MHD. Tedy ke stejnému účelu, jemuž sloužilo i původní, dnes již zavřené infocentrum na Gočárově třídě.
Už jen perličkou bylo využití interaktivních dotykových panelů, které mají lidem na ulici sloužit k tomu, aby si na nich našli třeba vhodný autobusový spoj nebo telefonní číslo na magistrát. Skupině teenagerů se z nich podařilo vydolovat porno (více tady), byť se město dušovalo, jak skvěle jsou panely zabezpečené.
1. října 2015 |
