Donald Tusk na summitu Evropské unie v Bruselu (23. června 2017)

Donald Tusk na summitu Evropské unie v Bruselu (23. června 2017) | foto: Reuters

Britský návrh na ochranu práv občanů EU nenaplnil očekávání, tvrdí Tusk

  • 82
Nový britský návrh na to, jak po brexitu zajistit práva občanů EU v Británii, nenaplňuje podle šéfa unijních summitů Donalda Tuska očekávání členských států. Reagoval tak na návrh, s jehož základními obrysy své evropské kolegy ve čtvrtek večer seznámila britská premiérka Theresa Mayová.

„Můj první dojem je, že britský návrh nenaplňuje naše očekávání a může zhoršit situaci pro občany (EU),“ řekl v pátek novinářům po konci summitu Donald Tusk. Také on ale zdůraznil, že až Londýn nabídku předloží, bude třeba ji nejprve podrobně zanalyzovat.

Kyselá schůzka v Bruselu. Macron jednal s „cynickou a zrádnou“ V4

Mayová ve čtvrtek večer premiéry a prezidenty ostatních 27 unijních zemí seznámila se základními obrysy toho, co označuje za „seriózní a vážnou nabídku“. Zdůraznila, že žádný občan EU nebude z Británie deportován, nebudou rozdělovány rodiny a lidé, kteří jsou v zemi legálně, budou mít možnost získat postavení „usazené osoby.“

Mayová také doplnila, že podle názoru Londýna by po brexitu měly otázky práv evropských občanů v Británii řešit „vysoce respektované“ britské soudy. Tím se britská představa dostává do rozporu s politickým zadáním, které má unijní vyjednavač Michel Barnier. Ostatní země Unie by chtěly vyjednat, aby tuto věc i nadále řešil unijní soud.

Kromě dohody na zachování práv občanů je pro první fázi jednání o brexitu klíčovou věcí finanční vyrovnání, tedy zájem EU na tom, aby Britové dodrželi všechny své finanční závazky. Třetí klíčovou otázkou je nový režim na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem

Společný hlas Francie a Německa

Británie konkrétní návrh toho, jak chce po odchodu z EU zajistit práva občanů zemí EU v Británii, předá partnerům v pondělí. Tuto záležitost Unie pokládá za základní prioritu vyjednávání, které začalo začátkem týdne.

Aktuální summit Evropské unie se zabýval mimo brexitu také migrací či hospodářskými otázkami. Francouzský prezident Emmanuel Macron se na tiskové konferenci s německou kancléřkou Angelou Merkelovou shodli, že pokud budou Německo a Francie mluvit společným hlasem, bude kupředu postupovat i celá Evropa.

Uprchlická krize není podle Macrona dočasnou záležitostí, bude pokračovat a bude vyžadovat dlouhodobá řešení. Není to úkol pro některé země, ale pro všechny členy EU, řekl. Prezidenti a premiéři osmadvaceti členských zemí EU se na summitu podle Macrona shodli na posílení ochrany vnějších hranic a podpoře libyjské pobřežní stráže.

Soustředění na budoucnost EU

Podle Merkelové se Německo a Francie ve velké míře shodují na způsobech, jak migrační krizi řešit. Na otázku, zda se podařilo dosáhnout v této otázce shody i se státy ve východní částí EU, Merkelová odpověděla, že některé státy - například v Pobaltí - jsou v principu ochotné být v otázce přijímání migrantů solidární.

ČR a podpora pobřežní stráže

Česká vláda se bude v příštích dnech zabývat tím, jak konkrétně navýšit českou podporu libyjské pobřežní stráže. Novinářům to v Bruselu řekl premiér Bohuslav Sobotka po skončení dvoudenního summitu EU. Vrcholná unijní schůzka měla v programu i problematiku migrace.

"Tyhle finanční prostředky půjdou na ochranu vnější hranice," zdůraznil předseda vlády s tím, že podobná pomoc plyne z české koncepce boje proti nelegální migraci, jejíž je právě posilování ochrany vnější hranice EU významnou součástí.

Bude podle ní ale ještě nějakou dobu trvat, než se tato ochota k solidaritě rozšíří i do dalších zemí. Pokroku ve vztahu k názoru některých zemí střední a východní Evropy v otázce migrace se na summitu podle kancléřky nepodařilo dosáhnout, hodlá o tom ale prý dál jednat.

Evropská unie je založena na společných hodnotách a na jejich porušování je třeba upozornit, uvedla následně Merkelová na dotaz ke kritice postoje zemí střední Evropy, které nechtějí migranty přijímat. Evropská komise před časem kvůli tomu zahájila řízení s Českem, Maďarskem a Polskem.

Merkelová také zdůraznila, že by se nyní měla Evropská unie soustředit na vlastní budoucnost, která by měla mít přednost před jednáním s Británií o jejím odchodu z unie. Při reformě EU v souvislosti s brexitem není vyloučeno, že se bude zasahovat i do unijních smluv, nemělo by to ale být „samoúčelné“, shodla se kancléřka s prezidentem Macronem. Návrh řešení situace občanů Evropské unie v Británii po takzvaném brexitu, se kterým přišla na summitu premiérka Theresa Mayová, je podle Merkelové „dobrý začátek, ale žádný průlom“.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video