Ministr argumentuje demagogicky, tvrdí odpůrci bourání vily na Petřinách

Spor o funkcionalistickou vilu na Petřinách trvá. Přestože odpůrci bourání s návrhem na prohlášení za památku neuspěli, nevzdávají se a chystají otevřený dopis ministrovi kultury. „Jeho argumentace je demagogická, úředníci podlehli tlaku,“ míní historik Vladimír Urbánek, který žije v sousedství vily.

Jak hodnotíte konečné rozhodnutí ministerstva kultury?
Ministerstvo původně odvedlo solidní práci včetně vypořádání námitek majitele, nicméně zásah ministra Daniela Hermana do případu považujeme za skandální. Nevím, jaká jednání se mezi ním a majitelem vily panem Jiřím Šaldou uskutečnila, ale vstoupil do toho bez jediného relevantního odborného argumentu nebo nového posudku, který by dosavadní řízení mohl zpochybnit.

Argumentoval hlavně tím, že majitel koupil normální dům a najednou by měl mít památku, s čímž nepočítal.To podle vás není dostatečný argument?
Nechali jsme si zpracovat právní rozbor, podle kterého je ministrova argumentace demagogická. Úkolem ministerstva kultury je posuzovat architektonické hodnoty objektu a dohady o tom, jestli bylo porušeno něčí legitimní očekávání, jsou podle rozboru právníka úplně liché a podle mého názoru ani v nejmenším nepatří do ministerské agendy.

Vladimír Urbánek

• Působí jako historik v Akademii věd ČR.
• Žije v domě, který sousedí s funkcionalistickou vilou na Petřinách.
• Je členem petičního výboru Petice za zachování funkcionalistické vily Pavla Simonova Na Petřinách.

Napodruhé šli tedy podle vás úředníci ministrovi jako nadřízenému na ruku?
Ano. Poté, co se majitel vily odvolal proti původnímu rozhodnutí ministerstva o zpamátnění, nařídil ministr podřízeným celou věc přezkoumat a držet se určitých vodítek. Podle mého názoru však vůbec nebyli rádi, že své rozhodnutí musí dle jeho pokynů změnit.

Z čeho tak soudíte?
Ministrovi podřízení měli rozhodnutí daleko lépe vyargumentované a založené na dlouhodobé práci. Uložil jim však posouzení vily překvalifikovat nikoli podle paragrafu, kterým se běžně hodnotí domy aspirující na památku a podle něhož se rozhoduje, jestli je objekt kvalitní a významná architektura, ale podle jiného paragrafu téhož zákona, který vyžaduje přítomnost prvků „mimořádné architektury“.

Jaký je v tom rozdíl?
Je to hra se slovíčky. Domnívám se, že kdybychom pátrali, nalezneme v této kategorii spíš památky typu Katedrála sv. Víta či barokní kostely. Ministr si pouze našel záminku, aby uložil svým podřízeným nesplnitelné podmínky, považuji to za podpásové jednání.

Proti rozhodnutí ministerstva se však již nejde odvolat, obrátíte se na soud?
K soudu celou věc hnát nechceme, bylo by to na velmi dlouho a mohli bychom dospět jen k teoretické, nikoli však praktické satisfakci.

Jaké tedy budou vaše další kroky?
Připravujeme otevřený dopis ministru Hermanovi, jímž chceme poukázat na všechny problémy a na nekorektní způsob, kterým ministr celou věc pohřbil. Budeme ho adresovat za všechny signatáře loňské petice proti bourání vily, kterých bylo více než tisíc. Také jsme jako sousedé a účastníci řízení zaslali stavebnímu odboru Prahy 6 námitky do obnoveného demoličního řízení.

Pokud je vypořádá a vydá souhlas s demolicí, odvoláte se i proti tomuto rozhodnutí?
Určitě ano.

S kým jste architektonickou hodnotu vily konzultovali?
Loni jsme získali dva odborné posudky. Jeden od šéfa Ústavu pro dějiny umění z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, druhý od odborníka na moderní architekturu z ČVUT. Oba byly přílohou našeho návrhu na zpamátnění vily, návrh pana zastupitele Antonína Nechvátala však dorazil na ministerstvo dřív. Přesto z nich však úředníci citovali i ve svém konečném rozhodnutí.

Případ vily na Petřinách

• Majitel Jiří Šalda chce vilu zbourat a postavit na jejím místě bytový dům.
• Loni se proti tomuto záměru zvedla vlna nevole ze strany obyvatel Petřin.
• Zastupitel Prahy 6 za Zelené Antonín Nechvátal podal návrh na zpamátnění vily ministerstvu kultury.
• Úředníci nejprve vile památkovou ochranu přiřkli, avšak majitel se proti rozhodnutí odvolal, načež ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) rozhodnutí zrušil a nařídil věc znovu přezkoumat.
• Začátkem letošního června úředníci definitivně rozhodli, že vila památkou nebude.

Bydlíte v domě, jehož pozemek sousedí s pozemkem dotčené vily, kterou majitel již začal vyklízet. Jak tento krok vnímáte?
Pan Šalda okamžitě začal s vnitřním bourání vily, vyndal okna, dveře, parkety, vymontoval topení a nechal otlouct kachličky z koupelen. Okamžitě jsme se proto spojili se stavebním odborem na Praze 6, aby prověřili, co se děje, když ještě nemá demoliční výměr.

On ale tvrdí, že nebourá příčky, střechu a na tyto práce zvláštní povolení nepotřebuje.
Vila je stále zahalená plachtou, takže to není tolik vidět a dá se to jen obtížně sledovat, ale je tam vyklízecí firma se sbíječkami. Stavební úřad řekl, že do vnitřních úprav těžko může zasahovat, ale s investorem se spojili a doufám, že měli k jeho krokům připomínky. V dokumentaci k žádosti o odstranění stavby, kterou majitel loni předložil, je přesně takto popsána první fázi demolice, takže se fakticky jedná o demolici podle jeho původního plánu.

Myslíte, že by zbourání vily bylo skutečně taková ztráta?
Určitě ano, loni jsme poukazovali ještě na jeden širší aspekt celé věci. Není to první případ v Praze 6, kdy podobně zanikají špičková díla meziválečné architektury a českého funkcionalismu. Každý rok něco ubude, charakter čtvrti se výrazně proměňuje, stav je neutěšený a zastupitelstvo se k tomu chová velmi laxně, developerům jde na ruku a vše jim schvaluje.

Co je tedy vaším cílem?
Chceme poukázat na obecnější neblahý trend, kdy nenávratně mizí hodnotné stavby vytvářející atmosféru pražských čtvrtí a mikročtvrtí. Bohužel na místě původních zajímavých staveb vznikají stavby bez hodnoty, běžné bytové domy, což má být i tento případ.

6. dubna 2017