S manželem, americkým střelcem Mattem Emmonsem, plánovali dvě děti. V březnu však do sportovní rodiny přibyl už čtvrtý potomek. „Příroda chtěla,“ usmívá se Kateřina a houpe kočárek na zahradě jejich samoty u lesa.
„Jsou prostě věci, které se stanou bez plánování. Jsme šťastní, ale nebudu lhát, čtvrté miminko nás dost vyplašilo. Oběma nám bylo jasné, že jiná cesta neexistuje, než si ho ponechat. Jinak bychom s tím žít neuměli. Takže máme velkou rodinu. Mnohem větší, než jsme plánovali. Asi to tak mělo být. Už jsme se zařídili tak, aby se nic podobného znovu nemohlo stát.“
Během posledního těhotenství se Emmonsovi seznámili s několika rodinami, které mají čtyři děti, a ty je povzbudily, že je to sice náročné, ale že víc dětí znamená víc radosti. Katka potvrzuje jejich poznatek: musí se přežít první dva tři roky s malinkými prcky.
„Jsem v permanentním zápřahu. Se třemi dětmi to byla ještě pohoda, Julinka už se o sebe dost postará, s Martínkem jsme si pohráli v klidu, Emička byla hodné miminko. Jenomže jsou větší a čtyři, už je doma víc hluku. S Mattem se učíme si dělat čas každý pro sebe. Manžel jde do lesa, třeba na posed, nebo se postarat o honitbu. Pro mě je největší štěstí sedět na louce a vnímat přírodu kolem. To je pro mě ideální čistička hlavy. Zregeneruje už za hodinku.“
Kateřina Emmons (33)
|
Katka při mateřské dovolené na částečný úvazek pracuje pro plzeňský Olymp, kde závodila. Připravovala metodiku a začne pracovat s trenéry a závodníky. Mrzí ji, že sama se do vrcholového sportu zřejmě nevrátí.
„Leda kdyby se manžel nevěnoval stejnému sportu. Stýská se mi hodně, ale nemáme tu ani jednu babičku a nechci, aby děti vyrůstaly s chůvami. Už teď nám jedna chůva pomáhá, ale nedovedu si představit, že bychom oba odjeli. A u vrcholového sportu to nejde jednou za čas, odjížděla bych často na týden, deset dní,“ vysvětluje.
Zřejmě tak bude kopírovat model svých rodičů: Tatínek Petr Kůrka u sportovní střelby zůstal, maminka Šárka, která také byla v reprezentaci, kvůli dětem sportovní kariéru ukončila.
„Když taťka závodil, byl pořád pryč. Mamča byla s námi, se mnou a sestrou. A starala se o rodinnou firmu, prodávala vybavení pro sportovní střelbu. Později táta dostal nabídku na trénování do Austrálie, obdivuju mamku, že tam s ním odjela, protože vůbec neuměla anglicky. Naučila se základy a pomáhá v kantýně ve škole, aby byla mezi lidmi a zdokonalila se. A tátovi pomáhá s týmem - když někam vyjedou třeba na měsíc, dělá jim zázemí.“
Pokud by se Kateřině Emmons návrat i se čtyřmi dětmi podařil, ráda by závodila v nové týmové disciplíně.
„Jde o soutěž párů. V týmu má sport úplně jinou dynamiku a mě to hrozně baví. Podobně to funguje například v německé bundeslize, kde proti sobě soupeří pětičlenné týmy. Třeba ještě tu šanci dostanu a týmový závod si zkusím.
Záběry z roku 2013, kdy se Kateřina Emmons s rodinou stěhovala z Minnesoty do České republiky:
28. února 2013 |
