„Byla to velmi otevřená debata. Dotkli jsme se všech témat, která jsou teď aktuální v rámci EU. Ať už jsou to témata sporná nebo témata, kde máme společný pohled na věc,“ uvedl po jednání premiérů V4 s Macronem český premiér Sobotka.
Francie podle něj má zájem o intenzivnější dialog se zeměmi Visegrádské skupiny a její lídři se s Macronem předběžně dohodli na uspořádání společné vrcholné schůzky počátkem podzimu.
Sobotka ale také upozornil, že první schůzka nemohla přinést sblížení postojů například v pohledu na řešení migrační problematiky. Dominantní byla v diskusi problematika trvajících velkých rozdílů v životní úrovni mezi východem a západem EU, mezi jejími staršími a novějšími členskými zeměmi, uvedl Sobotka. Není podle něj možné připustit budování bariér na vnitřním trhu.
„Diskutovali jsme o velkých rozdílech, které jsou ve mzdách. Cílem evropské politiky by mělo být, abychom využili všech možností, které nám dává evropská spolupráce, společný trh, ke konvergenci,“ podotkl předseda vlády. Francouzkou stranu vyzval, aby se pokusila přesvědčit francouzské firmy k rychlejšímu zvyšování platů v ČR.
Diskuse se podle něj tak týkala také problémů, které z těchto rozdílů plynou, například jaké mají důsledky pro trh práce v některých unijních zemích. Francie se totiž s poukazem na „boj proti sociálnímu dumpingu“ snaží bránit levnější pracovní síle z východu EU. Na unijní úrovni se spor projevuje například ve vleklé debatě okolo směrnice o vysílání pracovníků a v požadavcích, aby například řidiči z východních zemí Unie pobírali francouzskou minimální mzdu.
Setkání přecházela slovní přestřelka přes média
Pro Macrona je nynější summit první podobnou schůzkou. Ve čtvrtek v rozhovoru s novináři uvedl, že východoevropským státům slouží EU jen k čerpání peněz, aniž by respektovaly její hodnoty a pravidla - a za to by prý měly pykat.
Především polští a maďarští představitelé reagovali velmi ostře. „Macron se neuvedl zrovna povzbudivě; usmyslel si, že nejlépe ukáže své přátelství tím, že se neprodleně pustí do středoevropských zemí. Takto se to nedělá, ale brzy to pozná,“ prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán. „Ptejte se Francouzů - my jsme nikdy nikoho v životě nezradili,“ prohlásil šéf polské diplomacie Witold Waszczykowski v reakci na „překvapivé“ Macronovy výroky.
Český premiér Bohuslav Sobotka byl rád, že se v pátek ráno mohl s francouzským prezidentem sejít. „Chci zdůraznit argumenty, které máme z hlediska migrační krize,“ podotkl. „My nesouhlasíme s těmi návrhy, které se týkají přerozdělování uprchlíků, povinných kvót. Vidíme tam velká rizika,“ zopakoval před jednáním.
Merkelová Macrona podpořila
Německá kancléřka Merkelová podle DPA Macronovu kritiku podpořila. „Dnes není den hrozeb, ale musí se to neustále říkat,“ řekla. Zdůraznila, že Evropská unie je „společenstvím hodnot“ a podpořila také rozhodnutí Evropské komise zahájit kvůli chybějící solidaritě v uprchlické politice řízení vůči Polsku, Česku a Maďarsku. Tyto země podle komise neplní unijní povinnosti plynoucí z programu přerozdělování migrantů z Itálie a Řecka.
Druhý den summitu má začít diskusí o hospodářské problematice a poté se budou šéfové států a vlád věnovat stále žhavému tématu migrace. Neuspokojivá zůstává dál především situace v centrálním Středomoří, kde nyní EU sází na spolupráci s libyjskou vládou a Česko například počítá s posílením své podpory tamní pobřežní stráže.
Součástí diskuse ale bude také trvající konflikt mezi členskými zeměmi EU nad reformou systému, kterým se v EU řídí rozhodování o azylech. Středoevropské země odmítají souhlasit s trvalým přerozdělovacím mechanismem, který do reformy Evropská komise navrhla pro případ krizového zatížení některého členského státu. Německo už přišlo s nápadem tuto věc oddělit od ostatních částí reformy, nad kterými naopak shoda panuje.
