Státní zástupci ve své výroční zprávě, kterou ve středu zveřejnili, upozorňují na nevyrovnanost v kvalitě a aktivitě jednotlivců i složek NCOZ. Mluvčí centrály proti organizovanému zločinu Iva Knolová sdělila, že informace, které se vztahují k činnosti NCOZ, vedení útvaru podrobí analýze a v následujících dnech vydá stanovisko.
Podle zastupitelství se do centrály přenesly negativní rysy z bývalého Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) sice chválí Sekci závažné hospodářské trestné činnosti a Sekci organizovaného zločinu, ale výtky má i k práci Sekce finanční kriminality, „v rámci které je opakovaně indikována nedostatečně kvalitní činnost i nedostatky v komunikaci s dozorovými státními zástupci.“
„Obecně je dosud pociťovaným problémem znatelná institucionální a personální nestabilita nově budovaného útvaru. Sloučení mělo negativní vliv na některé trestní věci,“ píše se v dokumentu s tím, že jde o důsledky odchodů konkrétních vyšetřovatelů. Žalobci nicméně dodávají, že negativní vlivy nemohou zatím doložit čísly.
Naopak jasně patrné je podle nejvyššího státního zastupitelství úbytek nově zahajovaných případů. Státní zástupci ale přiznávají, že z toho nelze vinit jen vytvoření centrály, jelikož k výraznějšímu poklesu zcela nových případů došlo již v roce 2015. Oba útvary tehdy byly zahlcené množstvím složitých kauz z předchozích dvou let.
„Pokles vyhledávací činnosti lze akceptovat jen v relativně krátkém časovém období, rozhodně by se neměl opakovat v letošním roce, který lze považovat z hlediska hodnocení činnosti NCOZ za klíčový,“ upozorňují žalobci.
Vznik NCOZ loni v létě provázela politická roztržka mezi vládními stranami ČSSD a ANO, které hrozilo odchodem z vlády, nelíbil se ani řadě státních zástupců. Vedení policie věří, že nový útvar bude z jednoho místa efektivněji bojovat proti zločinu. Mezi nejhlasitější kritiky reformy patřil bývalý šéf protimafiánského útvaru Robert Šlachta, který kvůli tomu od policie odešel.
Vina se prokázala 95 procentům obžalovaných
Státní zástupci se ve výroční zprávě pochlubili i svými statistikami. Loni podali obžalobu nebo návrh na potrestání 78 131 lidí, což je o sedm procent méně než v roce 2015. Pokles souvisí s celkovým úbytkem kriminality, například majetkové trestné činnosti.
Zpráva uvádí, že příčin poklesu kriminality je několik. Například u méně závažné majetkové trestné činnosti hraje podle zprávy významnou roli nízká objasněnost a s ní související nedostatečná motivace poškozených trestnou činnost vůbec oznamovat. Vliv na pokles kriminality má podle zprávy například i rozšíření městských kamerových systémů, demograficky se pak na poklesu projevuje stárnutí populace.
Soudy v minulém roce uznaly vinnými 95 procent obžalovaných. Kriminální jednání je podle žalobců sofistikovanější a přesouvá se na internet. Státní zástupci vyřídili podle statistik 84 procent všech trestních případů do dvou týdnů poté, co od policie dostali spis. „Zbylé složitější případy většinou komplikuje náročné dokazování, čekání na znalecké posudky nebo vyřizování právní pomoci ze zahraničí,“ dodal mluvčí NSZ Petr Malý.
Jeden z aktérů kauzy, Robert Šlachta, komentuje svoji rezignaci:
14. června 2013 |
