Hráčky proti Španělkám podaly úplně jiný výkon než v předchozích dvou zápasech a zaslouženě vyhrály. Bohužel už postoupit nemohly.
„Mrzí mě, že jsme takhle nehrály celý turnaj. Ale na kdyby se nehraje a alespoň jsme se rozloučily výhrou,“ řekla mladší ze sester Elhotových.
Takhle jste si rozloučení s turnajem asi představovaly, když už jste nemohly postoupit, tak jste alespoň porazily favorita ze Španělska.
Jsem za to moc ráda, že jsme alespoň trochu ukázaly svoje kvality. Samozřejmě jsme věděly, že už postoupit nemůžeme, ale chtěly jsme vyhrát pro naše skvělé fanoušky.
Vypadalo to, že by takový výkon na Maďarky a možná i na Ukrajinky stačil.
Já si to také osobně myslím. Je škoda to hodnotit, když už je po všem, ale musíme si to přebrat v hlavách a do budoucna si z takového výkonu něco vzít.
To co bylo už nezměníte, ale jak vidíte budoucnost tohoto týmu?
Výhra nás samozřejmě těší, ale rozhodně nás nespasí jeden povedený zápas. My musíme makat dál na sto procent. Bude to dlouhá cesta dostat se zpět, kde byl tým před několika lety.
Co rozhodlo, že jste stříbrné medailistky z Ria dokázaly porazit?
Celé utkání jsme se přetahovaly, ale ony se podle mého názoru už viděly někde jinde. Možná do toho nedávaly všechno, čímž nechci shazovat náš výkon, protože jsme hrály opravdu dobře, jak dopředu tak i do obrany. Moc mě těší, že jsme to takhle ukončily.
První dva zápasy vám nevyšly, především s Ukrajinou. Bylo to hodně o psychice, protože proti Španělsku se zdálo, že jste hrály uvolněně.
Je pravda, že proti Španělkám jsme opravdu hrály uvolněněji. Už jsme neměly v hlavách, že musíme, a hrálo se nám lépe. Proti Ukrajinkám jsme hrály opravdu špatně, druhý zápas to bylo lepší, ale nervozita stále v hlavách byla.
Mohla být domácí atmosféra, co se týče tlaku a očekávání na škodu?
Je to možné, ale diváci tu byli fantastičtí. Hnali nás dopředu, i když se nám nedařilo. Vytvořili tu skvělou náladu a my jim za to chceme moc poděkovat, protože domácí prostředí je nejlepší.
Turnaj přesto nekončí, bude vás ještě zajímat, když už nehrajete?
Samozřejmě ano. Budu fandit a i docházet na zápasy.
Vy jste před koncem proměnila dvě veledůležité šestky, které korunovaly váš skvělý výkon. Poté jste získala v důležitém momentě míč, jak jste to prožívala?
Pro mě to byly velmi emotivní chvíle. Přála bych je každému zažít. Během šestek jsem se v hlavě trochu uklidňovala, že o nic nejde. Nakonec jsem je proměnila.
Sestřih ze zápasu Česko - Španělsko
Váš výkon dosahoval kvality evropského formátu. Cítila jste se tak?
Upřímně jsem se tak cítila. Škoda, že jsme se takhle necítily všichni proti Maďarsku a Ukrajině, ale takový je basketbal.
Poprvé na turnaji jste hrála v základní sestavě se svoji sestrou. Co to pro vás znamenalo?
My už jsme spolu hrály za USK Praha a myslím, že o sobě víme. Jsem moc ráda, že jsem tu s ní mohla být, protože se od ní snažím sbírat zkušenosti.
