Ilustrační snímek | foto: AP

Farmy obnovují chovy drůbeže, riziko ptačí chřipky ale stále trvá

  • 0
Firmy i drobní chovatelé v kraji se pokoušejí obnovit chovy zdecimované při letošním ataku ptačí chřipky. Veterináři však upozorňují, že nebezpečí trvá. Ochranu proti zavlečení nákazy nelze podceňovat.

Když v kraji udeřila letos v zimě ptačí chřipka, málokdo si dokázal představit, jaké bude mít následky. Výskyt onemocnění nakonec zaplatily životem desítky tisíc chovných ptáků. Postiženi byli drobní chovatelé i velké firmy. Někteří zatím své chovy neobnovili, jinde to už vesele štěbetá.

To je příklad rodinné farmy Zephyr Františkovy Lázně, která dopadla snad nejhůř. V halách v Klestu a Poustce padlo nákaze za oběť na pětatřicet tisíc kusů výkrmových kachen, krůt a kuřat. To bylo v souvislosti s tehdejší vlnou ptačí chřipky největší vybíjení drůbeže v republice (více čtěte zde).

„Ještě jsme se z té rány úplně nevzpamatovali, ale už najíždíme na běžný režim,“ řekl ekonom Martin Vacek. „Drůbež, kterou jsme měli připravenou pro farmářské trhy, jsme už stihli zcela vyprodat. Ten tříměsíční výpadek byl znát. Lidé, kteří jsou zvyklí u nás nakupovat čerstvou chlazenou drůbež takzvaně ze dvora, si nabídku rozebrali během dvou týdnů,“ konstatoval.

Doplnil, že farma zatím nabízí pouze kuřata, a to jak standardní, tak selská, která mívají až pět kilogramů. A také jateční kachny. Na krůty si zákazníci musejí počkat do srpna.

Podle Martina Vacka je mezi lidmi poptávka především po selských kuřatech. „Ta jsou rozměrem i kvalitou masa úplně jinde, než běžná produkce v supermarketech. Krmíme je směsí z vlastního obilí,“ uvedl Vacek.

Vedle nucené porážky ptáků se farma musela potýkat i s tím, že za ní šly veškeré další náklady související s výskytem onemocnění. „Platily se veterinární zásahy, odvozy kontejnerů, likvidace drůbeže, desinfekce a všechno ostatní. Podali jsme žádost na ministerstvo zemědělství o finanční kompenzaci ve výši 5,4 milionu korun,“ upřesnil Vacek.

Ministerstvo eviduje v kraji tři žádosti o náhradu škody

Podle Markéty Ježkové, mluvčí ministerstva zemědělství, registruje ministerstvo v kraji celkem tři žádosti o náhradu škody. Ve dvou případech už byla vyplacena, třetí žadatel dostane náhradu příští týden. „Odbor živočišných komodit eviduje v souvislosti s ptačí chřipkou v republice celkem 877 žádostí ve výši 30,8 milionu korun,“ doplnila Ježková.

Společnost využila čas, kdy nemohla drůbež chovat, aby haly lépe zajistila. „Zkontrolovali jsme těsnost všech průduchů a otvorů. Tam, kde by mohlo hrozit, že by nějaký opeřenec zvenku pronikl, jsme dodatečně instalovali sítě. Před vstupem do hal jsme položili desinfekční rohože, které pravidelně zasypáváme vápnem,“ vyjmenoval Vacek. Připomněl, že deset let se farmě ptačí chřipka vyhýbala.

Zaměstnanci kvůli likvidaci případných nákaz a virů zahřívali na určenou teplotu i slámu ještě předtím, než ji podestlali zvířatům.

„Stejně se k nám nemoc dostala. Možná jsme ji přinesli na oblečení, možná se ventilací dovnitř dostalo nějaké pírko. To už asi nezjistíme. Je otázkou, zda je vůbec možné tomu zabránit,“ zauvažoval Vacek.

O svůj chov drůbeže přišel při řádění ptačí chřipky také Miroslav Bouma z Božičan. „Měl jsem jednu husu, patnáct slepic, osm indických kachen, dvě pekingské a jednoho divokého kačera,“ řekl chovatel.

Doposud se mu chov obnovit nepodařilo. „Chtěl bych mít nějakou drůbež co možná nejdřív,“ řekl muž, pro kterého byl chov drůbeže koníčkem. Stejně tak jako holubaření. Na zahradě mu zbylo 22 holubů, kterých se ovšem nechtěl za žádnou cenu vzdát. „Požádal jsem o výjimku, a dostal ji. Holubi jsou dodnes v pohodě,“ dodal.

Veterináři v kraji zjistili pět ohnisek nákazy

Při zatím posledním ataku ptačí chřipky v kraji veterináři zjistili pět ohnisek. Tři patřily drobným chovatelům, dvě firmě Zephyr. Lidem nebezpečí nehrozilo.

„U tohoto typu viru se neprokázal přenos na člověka,“ potvrdila ředitelka Krajské veterinární správy pro Karlovarský kraj Mária Slepičková s tím, že ani při kuchyňské úpravě nakažené drůbeže při dodržení běžných hygienických zásad nebylo možné onemocnět. „Virus se běžně ničí varem,“ řekla Slepičková.

Zároveň zdůraznila, že virus zřejmě přežívá v tělech volně žijících ptáků. „Ohniska ptačí chřipky se objevují po celé Evropě. Proto je velmi důležité, aby chovatelé dodržovali všechna opatření proti zavlečení nákazy,“ doplnila.

Podívejte se na video, kdy ptačí chřipka zasáhla chov na Prachaticku 2/2017:

2. února 2017