„Říká se, že radil Edisonovi, Eiffelovi, Einsteinovi, Čechovovi i Čajkovskému. Dopisoval si s Georgem Bernardem Shawem, vymyslel Panamský průplav, objevil jogurt a jen velice těsně se nestal prvním člověkem na Severním pólu...,“ začíná v kulturní rubrice svého webu týdeník výčet Cimrmanových zásluh.
„Není proto divu, že se v hlasování z roku 2005 málem stal největším Čechem všech dob,“ pokračuje britský list. „Cizojazyčným čtenářům budiž odpuštěno, že o tomto dramatikovi, sportovci, vynálezci, básníkovi a filozofovi neslyšeli. Mistr totiž nikdy nezískal pozornost, jako by si zasloužil,“ píše se dále.
Economist dále popisuje, jak se fenomén Cimrman dostal na svět, a připomíná jubilejní padesátou sezonu nyní žižkovské scény. Série výročí, která začala loni v září, stále není u konce, tento týden třeba měla před padesáti lety premiéru první hra, Svěrákův kus Akt (více zde).
Týdeník zmiňuje i legendární nález Cimrmanovy pozůstalosti v Liptákově (ač vesnici překřtil na „Liptakova“), klasické dělení představení na seminář a samotnou hru či Svěrákova slova, ve kterých vysvětluje, že ho k postavě Cimrmana inspirovali naivní umělci, kteří tvořili „přesvědčeni svým talentem, ale trpící nezájmem publika a galerií“.
Podívejte se na zkoušku představení k 50. výročí Divadla Járy Cimrmana:
4. října 2016 |
„Cimrmanovy určující vlastnosti - houževnatost, touha vyniknout a být prospěšným lidstvu a zároveň pocit nespravedlnosti a neuznání ztělesňovaly pocity země, která byla celé 20. století okupována Rakušany, nacisty a sověty,“ uvažuje - dlužno dodat, že v silné zkratce - Economist.
„Stal se takovým symbolem národní identity, že jej Česká televize vyloučila z hlasování o nejvýznamnější postavu české historie,“ připomíná týdeník. „Jinak by totiž Václav Havel, Franz Kafka, Martina Navrátilová a císař Karel IV. neměli šanci,“ dodává prestižní týdeník, který v Londýně vychází od roku 1843.
28. srpna 2016 |
