Tiskárna zanechává stopy, které mohou vést k vašemu prozrazení.

Tiskárna zanechává stopy, které mohou vést k vašemu prozrazení. | foto: montáž Pavel Kasík, zdroj ProfimediaProfimedia.cz

Vynašečku zradily tajné žluté tečky. Dělá je zřejmě i vaše tiskárna

  • 325
Při posílání tajné zprávy novinářům zřejmě americká lingvistka Reality Winnerová zanechala řadu stop. Jedna z nich je pro mnohé překvapivá: podle vytištěného dokumentu lze poznat tiskárnu, ze které vylezl. O této funkci se přitom ví již více než deset let. Podívejte se, jak můžete přečíst zprávu zakódovanou do žlutých teček.

Americká lingvistka Reality Winnerová, obviněná americkou vládou z vynášení tajných informací, není žádný Snowden, přestože je na první pohled spojuje řada vnějších znaků. Stejně jako Edward Snowden také Winnerová byla mladá, odbornice ve svém oboru a pracovala externě pro NSA. Když se ale Winnerová rozhodla vynést přísně tajný dokument NSA a zaslat jej novinářům z The Intercept, veškeré podobnosti s až paranoidně opatrným Snowdenem končí.

Pětadvacetiletá lingvistická specialistka totiž ke komunikaci s redaktory Interceptu zjevně použila svůj počítač v práci a svůj vlastní e-mailový soubor vytiskla na své tiskárně. Podle Justina Garricka, agenta FBI (jeho výpověď v PDF), tak vyšetřovatelé neměli problém Winnerovou celkem rychle odhalit: „Když novináři poslali dokument vládě, aby ověřili jeho platnost, poslali kopii tohoto dokumentu. Vláda potvrdila, že jde o utajený dokument z 5. května 2017. Vládní agentura dále nařídila interní audit, který zjistil, že dokument si vytisklo pouze šest lidí, mezi nimi i Reality Winnerová. Ta měla jako jediná z oněch šesti v e-mailu doklady o kontaktu s danými novináři.“ Také její působení na sociálních sítích, kde mimo jiné opakovaně kritizovala Donalda Trumpa nebo fandila hackerské skupině Anonymous, naznačuje, že se nesnažila své názory nijak tajit.

Výsledkem je, že Winnerová byla zatčena už 3. června, tedy dva dny před tím, než na The Intercept vyšla zpráva o vyneseném tajném dokumentu. Ze zatykače a jeho zdůvodnění vyplývá, že NSA ani FBI nemuseli při jejím odhalování využívat žádné sofistikované technologie - Winnerová byla při své komunikaci nanejvýš neopatrná. Ovšem jak bezpečnostní odborníci brzy ukázali, i kdyby byla opatrnější, zveřejněný dokument obsahoval tajný kód, který by zřejmě vedl k jejímu odhalení. Nyní si názorně ukážeme, jak takový kód vypadá a jak odhalit, co přesně říká.

Pro oko neviditelná, pro počítač nepřehlédnutelná stopa

Dáme telefon do mrazáku a jdeme na to. V článku The Intercept je odkaz na pětistránkový PDF dokument. Ten si stáhneme a uděláme screenshot první stránky.

Dokument uniklý z NSA má zoznačení TOP SECRET. ORCON znamená, že pouze autor dokumentu určuje jeho šíření, REL značí, které země mají k dokumentu přístup (zde USA a Five Eyes, tedy Austrálie, Kanada, Nové Zéland, Velká Británie a USA).

Zatím nic zvláštního nevidíme. Ale již od od roku 2005 odborná veřejnost ví, že laserové tiskárny tisknou speciální kód, který umožňuje identifikovat konkrétní tiskárnu i datum tisku (psali jsme o tom tehdy i na Technetu). Že by i po více než deseti letech fungoval stejný trik?

Obrázek jsme si otevřeli v grafickém editoru. Použili jsme funkci Křivky ve Photoshopu, ale využít můžete prakticky jakýkoli bitmapový editor, který umí plynule upravovat jas a kontrast snímku.

Následující animace ukazuje úpravu kontrastu pomocí nástroje Křivky:

Úprava kontrastu pomocí nástroje Křivky odhalí v obraze stovky světle žlutých teček

V detailním náhledu vidíme výřez před a po úpravě kontrastu:

Výřez z dokumentu
Stejný dokument po úpravě jasu a kontrastu v grafickém editoru

Stejný výřez vytištěného dokumentu po úpravě jasu a kontrastu v grafickém editoru

Najednou se nám papír, který projel tiskárnou zjeví v úplně jiném světle.

Stejný dokument po úpravě jasu a kontrastu v grafickém editoru

Je zjevné, že vzorec složený z miniaturních - za normálních okolností sotva viditelných - žlutých teček se v rámci stránky opakuje.

Dešifrování skrytého tečkového kódu

Tady by naše pátrání zřejmě skončilo, nebýt výzkumu odborníků z americké organizace Electronic Frontier Foundation. Ti odhalili, že řada výrobců zabudovala do svých tiskáren tento mechanismus, který každý vytištěný dokument tímto způsobem jedinečně označí.

Špehuje vás vaše tiskárna (EFF, 2008, anglicky):

Na svých stránkách EFF zveřejnila nástroj, který umožňuje dekódovat některé typy těchto kódů (liší se výrobce od výrobce). Stačí kód pečlivě opsat (“překlikat“) do interaktivního nástroje, který převede zakódovanou informaci do čitelné polohy.

Do nástroje od EFF jsme překlikali informace z dokumentu NSA

Ověřili jsme, že jsme tečky do utilitky EFF DocuColor naklikali správně

Výsledné informace odpovídají tomu, co ve svém prohlášení uváděl agent FBI Garrick, navíc se dozvíme i sériové číslo tiskárny, ze které dokument vylezl.

  • datum tisku: 9. května 2017
  • čas: 6:20
  • sériové číslo tiskárny: (29)535218

V případě Winnerové zřejmě tyto informace neposloužily k jejímu odhalení, ale mohly posloužit k potvrzení toho, že dokument skutečně pochází od ní. Jelikož agent tvrdí, že se mu Winnerová sama přiznala k tomu, že dokument vytiskla, nemusí zřejmě zatím FBI tento kód vůbec použít.

Podívejte, jak lze tečky dekódovat:

Dokáže tohle vaše tiskárna? Předpokládejte, že ano

V roce 2004 redakce PCWorld poprvé zveřejnila informace o tom, že vláda může zpětně dohledat, která tiskárna vytiskla konkrétní dokument: „Podle expertů několik výrobců tiskáren potají zavedlo kódovaní barevných značek do každého dokumentu, který jejich tiskárny a kopírky vyprodukují.“

Na toto odhalení v roce 2005 navázala právě EFF: „Alespoň u jedné řady tiskáren jsme na vytištěných dokumentech našli tečky, které prozrazují datum tisku i sériové číslo tiskárny,“ uvedl tehdy Seth Shoen z EFF.

Xerox přiznal, že takovéto značky jeho barevné laserové tiskárny na dokumenty tisknou, ovšem že „pouze tajná služba“ má schopnost tyto informace dekódovat. Reverzním kódováním se však odborníkům z EFF podařilo alespoň jeden z těchto kódů (DocuColor právě od Xeroxu) rozklíčovat a dát tento nástroj k dispozici veřejnosti.

Postupně začala EFF shromažďovat seznam tiskáren (již neaktuální), které tento systém tajného označování používá. Patří sem tiskárny od velkých výrobců: Canon, Epson, HP, Konica, Oki nebo Xerox.

V roce 2015 však k seznamu doplnila varování: „Naše nedávné informace, získané dle zákona o svobodném přístupu k informacím, naznačují, že všichni významní výrobci laserových barevných tiskáren se s vládou dobrovolně dohodli na označování vytištěných dokumentů způsobem, který vede k jejich forenznímu vystopování. Přestože nevíme, zda je to pravda, je nejlepší předpokládat, že toto dělají všechny tiskárny.“

„Je rozumné předpokládat, že nějakým způsobem dokument tajně označují všechny dnes dostupné tiskárny, ať už jsou to žluté tečky, nebo jiný kód.“

Upozornění EFF

Letos pak EFF varování aktualizovala: „Připomínáme, že je pravděpodobné, že všechny komerčně dostupné barevné laserové tiskárny vkládají nějaký typ forenzně vysledovatelného kódu. Ten nutně nemusí používat žluté tečky. Týká se to všech tiskáren, včetně těch, o kterých se ví, že žluté tečky nevkládají.“ Sledování totiž může být - alespoň teoreticky - realizováno nejen pomocí tištění sotva viditelných teček „navíc“, ale i nepatrnou úpravou tištěného obsahu, což odhalení takového systému velmi znesnadňuje.

Pokud by Reality Winnerová chtěla, aby vynesenou zprávu nebylo možné vystopovat zpět k ní, mohla ji například naskenovat a převést na černobílou (pouze dvě barvy, nikoli stupně šedé). Jakákoli stopa po žlutých tečkách by tak zmizela. Není ale jasné, zda by stejný mechanismus fungoval i na jiné typy sledování.

Z Česka třeba známe případ padělatele, který byl odhalen právě díky „přehlédnuté drobnosti na papíře z tiskárny“. V roce 2012 byl student Jihočeské univerzity odhalen právě díky blíže neupřesněné schopnosti policie zjistit, na které tiskárně byl daný papír potištěn.

Až vás tedy příště někdo požádá, abyste pro něj v práci něco vytiskli, nezapomeňte, že výsledná stránka je zřejmě neviditelným způsobem podepsaná a vystopovatelná.